David Wark Griffith

V českých kinech od čtvrtka loví dinosaury Adam Driver ve sci-fi 65, která z upoutávek vypadá jako akčnější verze Planety opic. Prehistoričtí tvorové jsou pro filmaře vděčným námětem a jejich zpodobnění často odráželo vývoj a možnosti speciálních efektů. K dinosaurům chová mnoho lidí bázeň a zejména jejich zasazení do současnosti skýtá příběhové možnosti, jež zdaleka nekončí u Jurského parku.

Příští rok mu bude sto let, přesto patří k filmům, které se na plátně nikdy nepřestanou vyjímat. Orientální dobrodružnou fantasy Zloděj z Bagdádu uvede tento týden do tuzemských kin Film Europe. Volná adaptace Pohádek tisíce a jedné noci o zakázané lásce mezi prostým zlodějem a urozenou princeznou představuje možná nejepičtější němý film Hollywoodu, který charakterizuje zejména osobnost hlavní hvězdy, producenta a pionýra akčního žánru Douglase Fairbankse.

Praotec výpravných velkofilmů prošlapal cestu nejen mnoha úspěšným hollywoodským projektům, ale i samotnému vývoji filmové řeči. Ohromující dílo dnes může působit naivně, jeho ideologická zrůdnost se však do amerického kulturního povědomí zaryla velmi hluboko.

Hollywood je proslulý remaky evropských snímků, které se však neshledávají s pozitivním ohlasem. Vlastní kategorii tvoří předělávky filmů skandinávských, jež jsou přesným opakem uhlazeného hollywoodského stylu. Stojí tedy některé americké remaky vůbec za to?

Které sto let staré snímky stojí dodnes za vidění? Rok 1923 napsal řadu příběhů, jež jsou z hlediska vývoje filmu podstatné a pomáhají nám dotvořit obrázek doby vyznačující se poválečným rozkvětem i blížícími se vrcholy němé éry. Nabídnutý soupis filmů tedy můžete brát jako inspiraci k doplnění mezer v dějinách kinematografie – leckterá díla jsou totiž stále velmi poutavá.

S nadcházejícím časem Vánoc jsme se rozhodli ponořit do dějin kinematografie, abychom zmapovali vývoj Ježíše Krista jako postavy, která se stala nejen předmětem obdivu, ale i nevyhnutelných kontroverzí.

Snímky z 20. let bývají vzrušující pro filmové historiky, avšak běžné publikum u nich pociťuje zub času až příliš silně. Přesto existují výjimky, které dokázaly zestárnout s takovou grácií, že dodnes nechávají diváckou obec v němém úžasu. Platí to třeba pro řadu děl Sergeje Ejzenštejna včetně jeho prvotiny Stávka. Navzdory faktu, že ideologie těchto filmů je značně pomýlená.

Populární herečka Jennifer Aniston si v nedávném rozhovoru pro Allure Magazine posteskla, že filmový průmysl umírá a nedisponuje žádnými hereckými hvězdami. Její postřeh je možná příliš zjednodušený, ale něco na něm bude. S hvězdami stříbrného plátna se to ostatně vždy mělo jako na houpačce.

Postava Robina Hooda inspirovala filmaře od samého začátku, a tak vznikl bezpočet konzervativních i velmi odvážných variací na příběh sherwoodského zbojníka. Připomínáme si 100. výročí jednoho z největších projektů němé éry Hollywoodu, ale za pozornost stojí i řada dalších adaptací.

1916-2019. Přes jedno století dělí nejstarší a nejnovější snímek, který jste za uplynuvší týden na Kinoboxu komentovali. Opět přicházejí na řadu filmy mimo kina a polozapomenuté klenoty. Kinobox i tento týden vybírá z databáze vaše nové komentáře. Nové tipy i na starší filmy, seriály a pořady.

V celé historii kinematografie lze najít mnoho provokativních snímků, jejichž kultovní status je udáván převážně obrazovou či názorovou kontroverzí, kterou otevřeně vyvolávají. Před čtyřiceti lety měl premiéru dost možná nejslavnější zástupce kontroverzní filmové tvorby, jenž svým tvůrcům přinesl nejen specifické nesmrtelné renomé, ale třeba také obvinění z vraždy a hromadné zákazy promítání.

Filmový podzim roku 2019 se zatím nesl ve znamení kontroverze kolem Nabarveného ptáčete, úspěchu Jokera, finančního selhání Blížence nebo jedné velké internetové diskuze. Tušíte správně, rozpoutal ji Martin Scorsese a týká se postavení marvelovských filmů v domnělém kvalitativním měřítku kinematografie. Je to diskuze možná zhola zbytečná, ale na druhou stranu dává podnět k zamyšlení, jak to s vývojem kinematografie jako takové vlastně vypadá.