Ladislav Fialka

Ladislav Fialka, narozený 22. září 1931 v Praze, zemřel 22. února 1991 tamtéž, byl významný český mim, herec, choreograf, tanečník, divadelní režisér a pedagog. Patří mezi nejvýznamnější osobnosti československé pantomimy, kterou pozvedl na světovou úroveň. Umělecké začátky a Divadlo Na zábradlí Ladislav Fialka původně studoval klasický balet na konzervatoři, ale během studia objevil pantomimu, které zcela propadl. Měl štěstí, že se v rámci výuky na konzervatoři nacvičovala také pantomima. Ladislav Fialka jí dočista propadl. Již na škole dal dohromady soubor, který na něj potom čekal, až se vrátí z vojny. V roce 1958 se stal součástí významného kulturního projektu, když v prosinci 1958 založili Jiří Suchý, Vladimír Vodička a Ivan Vyskočil legendární Divadlo Na zábradlí. A Ladislav Fialka s nimi začal připravovat představení Kdyby tisíc klarinetů. Písničky a povídky provázely taneční spojováky Zdeny Kratochvílové a Ludmily Kovářové. Mezitím se soubor chystal na samostatnou pantomimu. Vznikl nápad Devíti klobouků nad Prahou, v němž se propojily šansony Ljuby Hermanové a pantomimické výstupy. Mezinárodní úspěch Pod Fialkovým vedením se pantomimický soubor Divadla Na zábradlí rychle prosadil i v mezinárodním měřítku. Zazářili už v roce 1962 na Mezinárodním festivalu pantomimy v Berlíně. Byli tehdy jediným pohybovým pantomimickým divadlem na světě a ódy na ně plnily stránky prestižních novin v mnoha zemích. Svého času byl slavný po celém světě. Tleskali mu v Americe stejně jako v Rusku. Fialka se stal zakladatelem československé školy klasické a moderní pantomimy a významnou, světově proslulou osobností pantomimického umění se svým jedinečným stylem a hereckými dovednostmi. Filmová kariéra Vedle své hlavní profese mima se Ladislav Fialka objevil i v několika významných českých filmech. Ladislav Fialka je zakladatel československé klasické i moderní pantomimy včetně velkého souboru pantomimy v Divadle Na zábradlí. Objevil se v něco přes deset filmech. K jeho nejvýznamnějším filmovým rolím patří: 1. Role malíře Honzy ve filmu Holubice (1960) režiséra Františka Vláčila. Tento poetický film vypráví příběh postřelené holubice a chlapce na invalidním vozíku, kterému pomáhá malíř (Fialka) najít cestu k uzdravení. 2. Role Petříčka ve filmu Kolik slov stačí lásce (1961) . V tomto povídkovém filmu ztvárnil smutného člověka Petříčka v autobuse, který nemluví a je nešťastně zamilován . Jeho pantomimický výkon zde vynikl právě v neverbálním ztvárnění emocionálně složité postavy. 3. Role ve filmu Až přijde kocour (1963) režiséra Vojtěcha Jasného, který získal Zvláštní cenu poroty na MFF v Cannes. V tomto magickém příběhu o kocourovi, který dokáže odhalit skutečné charaktery lidí, se Fialka objevil po boku Jana Wericha, Emílie Vášáryové a Vlastimila Brodského. 4. Účinkoval také ve filmu Pět holek na krku (1967) režiséra Evalda Schorma, psychologickém dramatu o dospívající dívce, která se snaží získat přízeň svých spolužaček. 5. Objevil se i v hudebním filmu Bylo čtvrt a bude půl (1968) režiséra Vladimíra Čecha, který vypráví příběh mladého zpěváka. Osobní život a umělecký odkaz V roce 1960 se Ladislav Fialka oženil s členkou svého souboru Ludmilou Kovářovou. Ladislav Fialka se najednou zamiloval do spolužačky a kolegyně Zdeny Kratochvílové. Vztahy se časem srovnaly a všichni byli opět přáteli. Třetí ženou se stala Božena Věchetová, jak jinak, z vlastního souboru, narodil se jim syn. Jako umělecký vedoucí byl Fialka známý svou náročností a disciplínou. V souboru panovala velmi přísná disciplína, Fialka byl tvrdý šéf. Pod jeho nekompromisním vedením ale zažili skutečně hvězdný vzestup. Fialka trpěl úzkostmi, starostí o vedení souboru. V roce 1991 pracuje na představení Poutník a Fialka tři týdny před premiérou zemřel na infarkt ve spánku 22.02. 1991. Ladislav Fialka byl v roce 1972 oceněn titulem zasloužilý umělec a v roce 1979 získal titul národní umělec. Jeho přínos pro české divadelní umění je nedocenitelný - vytvořil originální pantomimickou školu, která získala mezinárodní uznání, a svým talentem inspiroval generace následovníků. Přestože po jeho smrti přišli jiní mimové a mladší generace s pantomimou, Ladislav Fialka zůstává klíčovou postavou československé pantomimy 20. století.