Fero Fenič, narozen 20. března 1951 v Nižné Šebastové (část Prešova), občanským jménem František Fenič, je slovenský a český filmový režisér, scenárista, producent, filmový organizátor, televizní a filmový podnikatel. Fenič vyrostl na východním Slovensku v rodině zemědělců jako poslední z pěti dětí, střední školu absolvoval v Prešově a roku 1969 nastoupil na katedru žurnalistiky FF Univerzity Komenského v Bratislavě. Studium a první filmové kroky Po třech letech studia žurnalistiky se přihlásil na obor dokumentární tvorba na FAMU v Praze. Ještě ve škole zformoval svůj vizuální styl, který se snoubil s často drsným autentickým svědectvím o životě. Ve školním cvičení Človečina (1974) zrekonstruoval lynč ruské ženy, který se odehrál v Košicích roku 1968 po vstupu vojsk Varšavské smlouvy a ve filmu Labutia púť (1975) zjevil pocity starých lidí dožívajících v malé vesničce Vlkolinec nad Ružomberkem. Absolvoval portrétem amatérského archeologa, zemědělce a starého mládence, Viliama Kráľoviče, který našel nové důkazy o pobytu Římanů na našem území. Snímek Ako sa pan Kráľovič stal kráľom (1977) získal čestné uznání v Oberhausenu. Profesionální začátky a dokumentární tvorba V roce 1978 ukončil studium na FAMU a absolvoval roční vojenskou základní službu v Československém armádním filmu jako asistent režie a poté se stal v letech 1979-1985 zaměstnancem Štúdia krátkých filmov Slovenské filmové tvorby v Bratislavě-Kolibě. Zde natočil řadu, výhradně autorských, dokumentů. Jeho profesionální debut Diadém (1979) byl oceněn jako nejlepší dokument roku a Tam a späť (1980), který se do kin dostal až po roce 1989, byl v roce 1990 oceněn jako nejlepší dokument let 1969–1989 mezi zakázanými filmy. Hraná filmová tvorba Několik dalších krátkých a středometrážních snímků realizoval v zakázce pro Slovenskou televizi studio Bratislava, kde vznikl i jeho první hraný televizní film Brehy něhy (1983), který však na své veřejné uvedení musel čekat několik let. Mezi tím debutoval celovečerním hraným filmem Džusový román (1984) ve FS Barrandov v Praze. I tento sociálně laděný hořký příběh dvou mladých lidí, kteří řeší nechtěné početí a rodina donutí dívku k interrupci, se pro svůj negativní obraz tehdejší společnosti dostal na plátna kin až za dalších celých pět let. V období nastupujícího politického uvolňování let 1988–1989 mu bylo umožněno v Krátkém filmu Praha natočit dokument Vlak do dospělosti o generaci děti narozených těsně po ruské okupaci, také napsal scénář svého druhého českého hraného filmu (společně s E. Plítkem) a nastoupil do FSB (1989–1990). Podobenství o konci totalitního režimu Zvláštní bytosti bylo zařazeno do výroby a dokončeno v listopadových dnech roku 1989. Ze slovenského filmového studia Koliba ho pak propustili pro „politickou nespolehlivost a protisocialistické smýšlení" a živil se jako průvodce cestovních kanceláři (1985–89). Založení společnosti Febio Na výzvu studentů začal Fenič působit jako vedoucí pedagog na KDT FAMU (1990–1994), ale postupně v něm dozrálo rozhodnutí založit vlastní filmovou a televizní produkční společnost, v níž chtěl vytvořit základnu pro nezávislou dokumentární tvorbu. Nazval ji Febio (Feničův Biograf). Od založení (1991) vyprodukovala více než 1300 dokumentárních filmů pro všechny české čtyři celoplošné televize a další objednatele a shromáždila kolem sebe více než 155 režisérů a režisérek, drtivou většinu tvůrců té doby. Televizní projekty a dokumentární cykly Prvním cyklem, jehož prvních 20 dílů vzniklo ještě pro Krátký film a magazín Kanafas a posléze přímo pro Českou televizi, bylo OKO – pohled na současnost (1992–1996, 1999–2000; 123 dílů). Šlo o filmy reflektující témata, která hýbou společností. Druhý nápad představoval cyklus krátkých portrétů těch Čechů, kteří v nějakém oboru vynikli na mezinárodní úrovni: cyklus GEN (původně to byla zkratka „Galerie elity národa", od čehož se pak ustoupilo, ale název zůstal) zachytil v letech 1993–1994 a 2001–2002 182 osobností rozličných oborů. Na GEN navazoval podobně laděný cyklus Genus – 99 českých životů (1995–1996; 99 dílů), který se však už objevoval i lidí obecně méně známé. Fenič se však ve Febiu nesoustředil jen na výrobu dokumentů. Začal vyrábět – spolu s V. Křístkem, I. Chaunem, Janem Hřebejkem, Janem Sebechlebským, Terezou Kopáčovou, Milanem Šteindlerem a později i Petrem Čtvrtníčkem – satirický občasník Česká soda (1993–1998, 16 dílů a celovečerní sestřih). Cestománie se stala nejdelším cestopisním seriálem nejen v historii českých a česko-slovenských televizních stanic, ale i evropském kontextu (sledovanost některých dílů přesáhla až 2 miliony diváků, každý týden se ocital v top ten nejsledovanějších pořadů ČT a v anketě televizních diváků TÝTÝ o nejoblíbenější televizní pořady se jako jediný dokumentární pořad pravidelně umisťoval v desítce nejpopulárnějších pořadů roku, např. v roce 2002 na 5. místě, přičemž zbylých 9 pořadů v první desítce byly pouze zábavné show... V roce 2004 získal pořad televizní cenu Elsa v kategorii dokumentu). Na ČT bylo odvysíláno 182 dílů (poté ČT vytvořila kopii pořadu pod názvem „Na cestě"). Od září 2004 do června 2006 tento pořad pod názvem "NOVÁ CESTOMÁNIE" uváděla televize NOVA, kde bylo odvysíláno 85 dílů. Mezinárodní filmový festival Febiofest Mezinárodní filmový festival Praha – Febiofest, který založil v roce 1993 a jako majitel a ředitel ho vedl do roku 2012 (v současnosti působí jako jeho prezident), se stal jednou ze dvou nejmasovějších audiovizuálních akcí v ČR. Mezinárodní filmový festival Praha – FEBIOFEST byl založen roku 1993 nezávislou filmovou a televizní společností Febio, původně pod názvem Mezinárodní přehlídka nezávislého filmu, televize a videa. Vůdčími osobnostmi byli v počátcích režisér Fero Fenič a publicista Pavel Melounek. Původně se festival konal pouze v jednosálovém kině Euroklubu, o rok později proběhl i na Slovensku a do ročníku 2008 návštěvnost vzrostla na 140 tisíc návštěvníků, 12 měst a 43 kinosálů. Za 25 milionů Kč prodal režisér Fero Fenič „své dítě" Febiofest společnosti Mezinárodní filmový festival Praha. Fenič dál festival povede jako prezident. Prodejní cena vyplynula ze znaleckých odhadů, vyplácena podle serveru bude postupně během pěti let, a to i v podobě podílů na tržbě. Febiofest přišel o svého prezidenta. Jeho zakladatel a dlouholetý čestný prezident, režisér a producent Fero Fenič ukončil definitivně svou spolupráci s touto filmovou přehlídkou. Fenič řekl, že jubilejní 30. ročník chystaný na duben příštího roku se určitě neuskuteční. Buď se podaří najít subjekt, který by festival převzal a pokračoval – byť třeba po nějaké době – v tradici, nebo festival skončí. „Nemám už v mém věku dost sil a energie, abych to znovu převzal, ale hledám všechny způsoby, jak Febiofest, moje dítě, zachránit, aby mohl žít dál," dodal jednasedmdesátiletý režisér a producent.

Získané nominace a výhry 1

Letní filmová škola Uherské Hradiště

2011 Výroční cena AČFK