Dalila Di Lazzaro

Dalila Di Lazzaro (narozena 29. ledna 1953 v Udine, Itálie) je italská herečka, modelka a spisovatelka. Svou kariéru zahájila jako módní modelka a stala se objektem zájmu světoznámých fotografů, včetně Andyho Warhola. Její výrazná krása a charisma jí brzy otevřely dveře do světa filmu. Počátky filmové kariéry Filmový debut zaznamenala na počátku 70. let, kdy se objevila v několika menších rolích. Mezi její první filmy patří It Can Be Done Amigo (1972), Your Vice Is a Locked Room and Only I Have the Key (1972) a The Scopone Game (1972). Výraznější pozornost získala v roce 1973, kdy ztvárnila roli ženského monstra ve filmu Flesh for Frankenstein (známém také jako Andy Warhol's Frankenstein). Tento kontroverzní horor režírovaný Paulem Morrisseym se stal kultovním dílem a Dalila v něm prokázala svou ochotu přijímat nekonvenční role. Film byl natočen v Cinecittà v Římě a byl prezentován ve 3D formátu, což v té době představovalo technologickou inovaci. Vrchol kariéry Mezi polovinou 70. a počátkem 80. let zažila Di Lazzaro nejplodnější období své filmové kariéry. Spolupracovala s významnými režiséry jako Alberto Lattuada, Luigi Comencini, Florestano Vancini, Alberto Sordi, Dario Argento, Klaus Kinski a Jacques Deray. V roce 1977 zazářila ve filmu La ragazza dal pigiama giallo (The Pyjama Girl Case), kde ztvárnila hlavní roli Glendy Blythe. Tento giallo thriller režiséra Flavia Mogheriniho byl inspirován skutečným nevyřešeným australským kriminálním případem a Di Lazzaro v něm předvedla jeden ze svých nejpůsobivějších hereckých výkonů. V roce 1980 se objevila po boku francouzské filmové hvězdy Alaina Delona v thrilleru Three Men to Kill (Trois hommes à abattre), kde ztvárnila jeho přítelkyni Béu. Film režírovaný Jacquesem Derayem se stal komerčně úspěšným a upevnil její pozici mezinárodní hvězdy. V roce 1985 si zahrála roli ředitelky školy ve filmu Phenomena, kultovním hororu režiséra Daria Argenta, kde hlavní roli ztvárnila mladá Jennifer Connelly. Tento film kombinující prvky nadpřirozena s giallo žánrem se stal jedním z nejznámějších děl, ve kterých se Di Lazzaro objevila. Pozdější kariéra a osobní život Po úspěšném období v kinematografii se Di Lazzaro začala více soustředit na televizní projekty. V roce 1983 odmítla roli Domino ve filmu Never Say Never Again, kterou později ztvárnila Kim Basinger. Její herecká kariéra byla výrazně omezena v roce 1997, kdy utrpěla vážné zranění při motocyklové nehodě v Římě, které jí způsobilo zlomeninu krčního obratle. Následkem této nehody trpěla chronickými bolestmi, které značně omezily její další působení ve filmu. Její poslední filmovou rolí byla účast ve snímku 80 Voglia di te (2015) režiséra Andrey Vialardiho. Odkaz a význam Dalila Di Lazzaro zanechala v evropské kinematografii nesmazatelnou stopu díky své všestrannosti a ochotě přijímat rozmanité role. Její filmografie čítá více než 50 filmů, ve kterých prokázala schopnost ztvárnit jak dramatické, tak žánrové role. Kromě herectví se později věnovala také psaní a vydala knihu "Il mio cielo. La mia lotta contro il dolore", ve které popisuje svůj boj s chronickou bolestí po nehodě. Její krása, talent a odvaha experimentovat z ní učinily jednu z nezapomenutelných osobností italského filmu 70. a 80. let.