William Conrad

William Conrad, narozen 27. září 1920 v Louisville v Kentucky jako John William Cann Jr., zemřel 11. února 1994 v North Hollywoodu v Kalifornii. Byl významným americkým hercem, producentem, režisérem a rozhlasovým hlasatelem, jehož kariéra se rozprostírala přes pět desetiletí v rozhlase, filmu a televizi. Dětství a vzdělání Conrad vyrůstal v rodině, která vlastnila kino, což formovalo jeho lásku k filmu od útlého věku. Rodina se později přestěhovala do jižní Kalifornie, kde navštěvoval střední školu Excelsior Union High School v Norwalku. Následně studoval drama a literaturu na Fullerton College v Orange County, kde položil základy své budoucí kariéry. Ještě před válkou začal pracovat jako hlasatel, scenárista a režisér pro rozhlasovou stanici KMPC v Los Angeles. Válečná služba Během druhé světové války sloužil Conrad jako stíhací pilot v amerických leteckých silách. V roce 1943 byl povýšen na důstojníka na Luke Field a ve stejný den se oženil s June Nelson. Z armády odešel v hodnosti kapitána a působil také jako producent a režisér pro Armed Forces Radio Service. Rozhlasová kariéra Conrad sám odhadoval, že během své rozhlasové kariéry ztvárnil více než 7 500 rolí. Jeho hluboký, rezonující hlas mu zajistil významné postavení v rozhlasovém dramatu. Nejznámější je jeho role maršála Matta Dillona v populárním westernovém seriálu Gunsmoke (1952–1961) na CBS Radio. Byl také hlasem dobrodružného rozhlasového seriálu Escape (1947–54) a účinkoval v mnoha dalších rozhlasových dramatech, včetně Johnny Modero: Pier 23, Pete Kelly's Blues a The Front Page. Filmová kariéra Po druhé světové válce se Conrad přestěhoval do Hollywoodu, kde začal hrát charakterní role ve filmech, počínaje filmem noir The Killers (1946). Ve filmech byl Conrad často obsazován jako hrozivá postava. Jeho nejvýznamnější rolí je pravděpodobně ta první, za kterou byl uveden v titulcích – jako jeden z nájemných vrahů vyslaných zabít Burta Lancastera ve filmu The Killers (1946). Conrad se také objevil ve filmech Body and Soul (1947), Sorry, Wrong Number (1948), Joan of Arc (1948) a The Naked Jungle (1954). Když neztvárňoval vyloženě záporné postavy, hrál Conrad charaktery jako drsný promotér boxu Quinn ve filmu Body and Soul (1947) nebo komisař provincie předpovídající zkázu ve filmu The Naked Jungle (1954). Mezi jeho další filmové role patří účinkování ve snímcích Cry Danger (1951), The Racket (1951) a Johnny Concho (1956). Jako producent pro Warner Brothers vytvořil řadu celovečerních filmů, včetně An American Dream (1966, přejmenovaný na See You in Hell, Darling pro britské vydání), A Covenant With Death (1966), First to Fight (1967) a The Cool Ones (1967). Režisérská a producentská činnost V roce 1961 se Conrad přesunul na produkční stranu filmového průmyslu, kde produkoval a režíroval pro filmové studio Warner Bros. V roce 1965 produkoval a režíroval filmy Two on a Guillotine, My Blood Runs Cold a Brainstorm a také namluvil úvod k filmu Battle of the Bulge. Ambiciózní Conrad brzy zahájil robustní režisérskou kariéru v populárních televizních pořadech, jako byl western The Rifleman (ABC, 1958-1963) a kriminální drama Naked City (ABC, 1958-1963). Televizní hvězda Později v 60. letech produkoval a režíroval několik filmů pro Warner Brothers, včetně thrilleru Brainstorm (1965) s Jeffreym Hunterem a Anne Francis. K herectví se vrátil v roce 1971, kdy se stal nepravděpodobnou hvězdou produkce Quinna Martina Cannon (1971), za kterou je především známý. Bill vdechl drsně mluvící, nekompromisní postavě Franka Cannona dostatek lidskosti a vtipu, aby byl seriál přesvědčivý. Od roku 1971 do roku 1976 hrál v televizním detektivním seriálu Cannon, který vysílala CBS. Během účinkování v seriálu vážil 104 kg a později jeho váha vzrostla na 118 kg nebo více. "Slyšel jsem, že Weight Watchers zakázali svým členům sledovat pořad, ale ukázalo se, že to byl vtip," řekl Conrad v roce 1973. "Tiskový mluvčí Weight Watchers skutečně zavolal a navrhl, abych poobědval s jejich prezidentem. Řekl jsem jistě – pokud bych mohl vybrat restauraci." Od počátku 80. let do počátku 90. let hrál v dalších dvou televizních seriálech, Nero Wolfe (1981) a Jake and the Fatman (1987–92) s Joem Pennym. V průběhu 70. a 80. let Conrad působil jako moderátor ranního vysílání CBS All American Thanksgiving Day Parade, kde uváděl každoroční sváteční přenosy přehlídek z celých USA. V seriálu Jake and the Fatman ztvárnil Conrad postavu prokurátora J. L. (Jason Lochinvar) "Fatman" McCabea, zatímco Joe Penny hrál vyšetřovatele Jakea Stylese. Seriál vytvořili Dean Hargrove a Joel Steiger a vysílal se na CBS po pět sezón od 26. září 1987 do 6. května 1992. J. L. "Fatman" McCabe byl drsný bývalý důstojník honolulské policie, který se stal losangeleským okresním prokurátorem. Byl spárován s pohledným, bezstarostným speciálním vyšetřovatelem jménem Jake Styles. "Fatman" téměř nikam necestoval bez svého domácího mazlíčka, buldoka Maxe. První sezóna se odehrávala v Los Angeles, později se show přesunula na Havaj. Osobní život a odkaz V roce 1957 se Conrad oženil s bývalou módní modelkou Susan Randall (1928–1979) a měli spolu syna Christophera. V roce 1980 se oženil s Tipton "Tippy" Stringer (1930–2010), průkopnicí vysílání a vdovou po zpravodaji NBC Chetu Huntleyovi. Pomáhala mu řídit jeho kariéru během jejich 14letého manželství. Conrad byl vášnivým milovníkem přírody a zdatným rybářem. Conrad zemřel na infarkt ve věku 73 let v Los Angeles 11. února 1994. Byl pohřben v sekci Lincoln Terrace na hřbitově Forest Lawn, Hollywood Hills Cemetery v Kalifornii. V roce 1997 byl posmrtně uveden do Síně slávy rozhlasu.