Hana Burešová

Hana Burešová, narozená 25. února 1959 v Praze, je významná česká divadelní režisérka. Od roku 1996 působí jako umělecká šéfka pražského Divadla v Dlouhé, kde se stala jednou z nejvýraznějších osobností české divadelní scény. Vzdělání a počátky kariéry Absolvovala činoherní režii na pražské DAMU v roce 1983. Své první inscenace realizovala pod značkou DDT (Družstvo divadelní tvorby) společně se svým manželem a stálým dramaturgem Štěpánem Otčenáškem v pražském Klubu v Řeznické. V letech 1988–1992 působila ve Středočeském divadle Kladno – Mladá Boleslav, kde režírovala mimo jiné inscenaci Škola základ života podle Jaroslava Žáka. Významným počinem z tohoto období byla inscenace Lazebník sevillský podle Pierra Beaumarchaise a Gioacchina Rossiniho, za kterou získala Cenu Českého literárního fondu. V letech 1992–1995 byla v angažmá v pražském Divadle Labyrint, kde uvedla inscenaci Don Juan a Faust Christiana Dietricha Grabbeho, která byla oceněna Cenou Alfréda Radoka za nejlepší inscenaci roku 1993. Divadlo v Dlouhé Od roku 1996 je členkou uměleckého vedení Divadla v Dlouhé, kde vytvořila desítky pozoruhodných inscenací. Mezi její nejvýznamnější režijní počiny v tomto divadle patří Polední úděl Paula Claudela (2011), Oblomov podle románu Ivana Alexandroviče Gončarova (2016), Lucerna Aloise Jiráska (2017) a Romeo, Julie a tma podle Jana Otčenáška (2019). Za svou práci v Divadle v Dlouhé získala celkem čtyřikrát Cenu Alfréda Radoka/Cenu divadelní kritiky za nejlepší inscenaci roku (Don Juan a Faust, 1993; Smrt Pavla I., 2008; Polední úděl, 2012; Lucerna, 2017). Její inscenace se vyznačují velkým citem pro styl a schopností sdělit obsah hry nezaměnitelnou formou, jež přísně vychází z poetiky předlohy. Kromě činoherních inscenací se věnovala i adaptacím literárních děl a hudebním projektům, jako byly například Soudné sestry a Maškaráda čili Fantom opery podle Terryho Pratchetta. Hostování v dalších divadlech Hana Burešová pohostinsky pracovala v řadě dalších divadel. V Národním divadle režírovala v roce 1995 Calderónovo duchovní drama Zázračný mág s Karlem Rodenem, Ladislavem Mrkvičkou a Zuzanou Stivínovou a Verdiho operu Rigoletto s dirigentem Oliverem Dohnányim. Od roku 2003 pravidelně hostovala v Městském divadle Brno, kde uvedla mimo jiné inscenace Kamenný host aneb Prostopášník (2003), Tři mušketýři (2008), Síla zvyku (2009) a Žebrácká opera Václava Havla (2019). Spolupracovala také s Divadlem Na zábradlí, Činoherním studiem Ústí nad Labem, Divadlem Ungelt a Violou. V roce 2021 získala jako první žena v historii Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla, a to za "moderní přístup k dramatickému textu, za vnitřně soudržné rozvíjení vlastního režijního stylu a za úspěšné umělecké vedení ansámblového divadla". Rozhlasová tvorba Vedle divadelní režie se Hana Burešová věnovala i rozhlasové tvorbě. Nastudovala šest rozhlasových adaptací divadelních her, které obohatily její umělecký profil. Její režijní tvorba je charakteristická širokou žánrovou a stylovou pestrostí, od klasických dramat přes komedie až po experimentální inscenace. Celkem nastudovala sedmdesát sedm divadelních inscenací, čímž se zařadila mezi nejplodnější české divadelní režiséry současnosti.