Raffaele Curi

Raffaele Curi, narozen 13. dubna 1948 v Anconě, Marche, Itálie, je italský herec a kostýmní výtvarník, který se během své kariéry objevil v několika významných italských filmech. Počátky kariéry a významné role Raffaele Curi vstoupil do světa filmu na počátku 70. let. Jeho první výraznou rolí byla účast v oceňovaném dramatu The Garden of the Finzi-Continis (Il giardino dei Finzi Contini) z roku 1970, režírovaném Vittoriem De Sicou. Tento film, adaptace stejnojmenného románu Giorgia Bassaniho, získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film a Zlatého medvěda na Berlínském filmovém festivalu. Film se aggiudicò l'Orso d'oro al Festival di Berlino nel 1971 e l'Oscar al miglior film straniero nel 1972, in aggiunta a molti altri premi minori in diversi festival cinematografici in tutto il mondo. V tomto významném díle italské kinematografie, které zachycuje osudy židovské rodiny v Itálii během fašistického režimu, se Curi objevil po boku herců jako Dominique Sanda, Lino Capolicchio, Helmut Berger, Romolo Valli a Fabio Testi. Filmová kariéra v 70. letech V roce 1971 si Curi zahrál ve válečném dobrodružném filmu Man of Legend (Il sergente Klems), režírovaném Sergiem Griecem. Tento film vypráví příběh Otty Josepha Klemse, mladého německého důstojníka, který je v roce 1918 během bitvy u Artois uvězněn. Aby unikl smrti, vymění si uniformu s mrtvým Francouzem a je poslán do Maroka, kde je zařazen do Cizinecké legie. Po zatčení Maročany dezertuje a rozhodne se bojovat na straně povstalců proti španělským vládcům. Ve filmu hrál po boku Petera Strausse, Tiny Aumontové a Piera Paola Capponiho. V roce 1974 se Curi objevil ve dvou filmech. Prvním byl historický snímek Young Lucrezia (Lucrezia giovane), režírovaný Lucianem Ercolim, kde hrál spolu se Simonettou Stefanelli, Massimem Foschim a Ettorem Mannim. Film pojednává o mocných italských sourozencích z 16. století, Cesare a Lucrezii Borgiových, kteří společně vládnou. Cesare po spáchání zločinu vede válku, zatímco incestně miluje Lucrezii, která otěhotní. Po jeho vítězném návratu je papež nucen oba sourozence oddělit. V tomto filmu Curi ztvárnil postavu jménem Perotto. Druhým filmem z téhož roku byl Love Angels, režírovaný Rinem Di Silvestrem. Pozdější kariéra V roce 1977 se Curi objevil v komedii The Cat (Il gatto), kterou režíroval Luigi Comencini. Ve filmu hrál po boku Uga Tognazziho, Mariangely Melatové, Michela Galabru a Dalily Di Lazzaro. Tento italský komediální film s prvky gialla vypráví o chamtivých sourozencích Amedeu a Ofelii Pegorarových, kteří jsou společnými majiteli zchátralého bytového domu s několika posledními nájemníky. Sourozenci se neustále hádají a kvůli nabídce realitní společnosti na miliardu lir za budovu pod podmínkou, že v ní nebudou žádní nájemníci, obtěžují a špehují své nájemníky, aby je přiměli k odchodu nebo našli důvod k jejich vystěhování. V tomto filmu Curi ztvárnil roli televizního reportéra. V roce 1985 se Curi objevil v komedii Impiegati režiséra Pupiho Avatiho, kde hrál spolu s Claudiem Botossem, Elenou Sofií Ricci, Dariem Parisinim a Lucou Barbareschim. Film zachycuje život několika zaměstnanců banky. Do tohoto mikrokosmu přichází naivní absolvent Luigi na své první zaměstnání a postupně se svým způsobem začleňuje do tohoto pokryteckého a povrchního prostředí. Smrt (sebevražda nebo nehoda?) jeho nejbližšího přítele ho hluboce poznamenává, ale banka je otevřená každý den. Pupi Avati vytvořil s jemností průřez životem mladých lidí té doby a jako vždy skvěle vedl talentované herce. V tomto filmu Curi ztvárnil postavu jménem Alberto. Raffaele Curi během své kariéry prokázal všestrannost jako herec v různých filmových žánrech, od vážných historických dramat po lehké komedie, a přispěl tak k bohaté tradici italské kinematografie.