Zdeněk Borovec

Zdeněk Borovec (7. ledna 1932 Praha – 18. února 2001 Praha) byl český textař, libretista, překladatel a příležitostný filmový herec. Už jako dítě vystupoval v Dismanově rozhlasovém dětském souboru, hrál dětské role v pořadech pro děti a statoval na pražských jevištích (Intimní divadlo či Národní divadlo). Filmová kariéra Současně se od roku 1944 začal na pět let objevovat před filmovými kamerami jako častý představitel dětských a chlapeckých postav. Debutoval ještě za okupace jako Jaroušek ve filmu Václava Kršky a Jiřího Slavíčka Kluci na řece (1944). Borovec pokračoval tedy jako pasáček v Krňanského dramatu Nikola Šuhaj (1947), polský panoš Zbyšek v historickém snímku Jan Roháč z Dubé (1947) Vladimíra Borského, dvanáctiletý Jeník ve filmu Vladimíra Čecha Nerozumím (1947), skaut Autogen v dobrodružném snímku Josefa Macha Na dobré stopě (1948), lovec autogramů v Grussově komedii Hostinec „U Kamenného stolu" (1948) a jako mladý myslivec ve Fričově parodii Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář (1949). Ovšem i v dalších létech se před filmovou kameru ojediněle vracel. Poprvé tak bylo o pět let později v úloze důstojníka v Krškově přepisu Šrámkova románu Stříbrný vítr (1954). Po dvaceti letech se na filmovém plátně představil jako on sám, textař v hudebním filmu Romance za korunu (1975) Zbyňka Brynycha. Vzdělání a profesní začátky Vystudoval katedru dramaturgie a scenáristiky na FAMU (absolutorium v roce 1956), kde byl jeho spolužákem mj. Miloš Forman. Po absolvování FAMU byl Borovec zaměstnán jako dramaturg (a po nějaký čas jako scenárista) v Československém filmu na Barrandově. V této době napsal náměty, literární a technické scénáře pro filmy Přítel lhář (1957) a Malí medvědáři (1957) Jindřicha Puše a Lhář (1957) Drahomíry Reňákové a Studia FAMU. Textařská kariéra Od roku 1959 byl Borovec na volné noze a kromě pedagogické činnosti na Konzervatoři Jaroslava Ježka se věnoval pouze psaní textů – lze říci, že byl prvním českým profesionálním textařem. Postupně nahradil třeba moderátora Vladimíra Dvořáka v roli hlavního textaře Orchestru Karla Vlacha: to bylo portfolio, jež zajišťovalo opravdu slušnou existenci (zpívali zde třeba Yvetta Simonová, Milan Chladil, později i Karel Gott, Karel Hála, Waldemar Matuška a další). Psal písňové texty pro přední české interprety (Waldemara Matušku, Karla Gotta, Helenu Vondráčkovou, Yvettu Simonovou a další). Celkově se takto podílel na více než 2 500 písních. Začal s ní spolupracovat už koncem 60. let minulého století (Přejdi Jordán, Tvá malá Jane), je i autorem textu k duetu To se nikdo nedoví, aby v dalších letech svou spolupráci ještě utužili. Z dalších písňových textů, které pro ni Borovec napsal, lze zmínit skladby Můžeš zůstat, můžeš jít, Pochval strom za zelený listí, Kam zmizel ten starý song, Proč mě nikdo nemá rád nebo Dvě malá křídla tu nejsou. Muzikálová tvorba Později se stal libretistou k muzikálům Bídníci, Dracula a Monte Cristo. Kleopatra je posledním, nedokončeným dílem textaře a libretisty Zdeňka Borovce. Před svou smrtí napsal asi třetinu textů, na jeho práci potom navázala jeho dcera Lucie Stropnická a Lou Fanánek Hagen. Pedagogická činnost a osobní život Byl pedagogem tvorby textů na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Během studia FAMU se seznámil s Dagmar. Oženil se s ní a narodila se jim dcera Lucie. Dcera Lucie se též v dospělosti stala textařkou a scenáristkou. Textař a libretista Zdeněk Borovec, který má na svém kontě téměř 2000 textů, zemřel 18. února 2001, bylo mu devětašedesát let.