Iris Renate Dorothea Berben, narozená 12. srpna 1950 v Detmoldu, Severní Porýní-Vestfálsko, je významná německá herečka. Vyrůstala v Hamburku, kde její rodiče provozovali restauraci. Po rozvodu rodičů se přestěhovala s matkou do Hamburku, kde navštěvovala základní školu a později několik internátních škol. Svou školní docházku však ukončila před maturitou. Počátky kariéry Berben byla aktivní v hamburské protestní scéně a k filmu se dostala koncem 60. let. Absolvovala taneční a pohybové lekce v Londýně a hlasový a pěvecký výcvik v Berlíně. Od roku 1967 začala hrát své první role v krátkých filmech na hamburské umělecké škole a o rok později debutovala ve filmu The Man with the Glass Eye. Její filmová kariéra začala krátkými filmy na hamburské Kunsthochschule a jejím prvním celovečerním filmem byl Detektive režiséra Rudolfa Thomeho. Následně se objevila i v televizi, například ve filmu Brandstifter. Průlom v kariéře První popularitu jí přinesl televizní seriál Zwei himmlische Töchter (Dvě nebeské dcery) z roku 1978, kde hrála po boku Ingrid Steeger. V 70. letech následovaly další televizní a filmové role, ale velký úspěch přišel až později. V roce 1971 se jí narodil syn Oliver. Popularita Iris Berben rostla v 80. letech a definitivní průlom přišel v roce 1985, kdy účinkovala po boku Diethera Krebse v úspěšném komediálním seriálu Sketchup, který běžel do roku 1986. Berben se také objevila v kriminálních seriálech jako Der Alte, Derrick a Soko, stejně jako v rodinné sáze Die Guldenburgs (Dědictví Guldenburgů, 1986-1990). Díky těmto rolím si získala vysokou popularitu u veřejnosti a stala se jednou z nejoblíbenějších hereček v Německu. Významné filmové role Mezi její významné filmové role patří účinkování v spaghetti westernu Compañeros (1970) režiséra Sergia Corbucciho, kde hrála po boku Franca Nera. V roce 1995 se objevila v komediálním filmu Rennschwein Rudi Rüssel (Závodní prase Rudi Rüssel). V roce 1998 účinkovala v několika významných produkcích, včetně filmů Bin ich schön? (Jsem krásná?) režisérky Doris Dörrie a Frau Rettich, die Czerni und ich (Paní Rettichová, Czerni a já) režiséra Markuse Imbodena. V roce 2002 se objevila v komedii 666 - Trau keinem, mit dem du schläfst (666 - Nevěř nikomu, s kým spíš). V roce 2008 se vrátila na filmové plátno v adaptaci románu Thomase Manna Die Buddenbrooks (Buddenbrookovi - Úpadek jedné rodiny), kde ztvárnila Elisabeth Buddenbrookovou. V roce 2016 se objevila v životopisném sportovním filmu Eddie the Eagle, kde hrála bavorskou majitelku hospody Petru, která rozhodně podporuje britského olympijského sportovce Michaela "Eddie" Edwardse. V roce 2022 se objevila v satirickém filmu Triangle of Sadness (Trojúhelník smutku), který získal Zlatou palmu na filmovém festivalu v Cannes, kde ztvárnila manželku německého průmyslníka, která se po mrtvici stane uživatelkou invalidního vozíku. Televizní úspěchy Jednou z jejích nejznámějších rolí je titulní postava nekompromisní policejní komisařky v dlouho běžícím kriminálním seriálu Rosa Roth, který se vysílal mezi lety 1994 a 2013. V roce 2009 ztvárnila Berthu Kruppovou v televizním seriálu Krupp - Eine deutsche Familie (Krupp - Německá rodina), za což byla v roce 2010 nominována na cenu Emmy jako nejlepší herečka. Mezi její další významné televizní role patří účinkování v rodinném dramatu Die Patriarchin (Patriarchka) a v tragikomedii Die Silberhochzeit (Stříbrná svatba), za které získala německou televizní cenu v letech 2005 a 2006. V roce 2014 podala silný výkon v politickém dramatu Sternstunden ihres Lebens, kde ztvárnila hlavní roli sociální demokratky Elisabeth Selbertové. Ve stejném roce ji Matti Geschonneck obsadil do svého historického dramatu Das Zeugenhaus, kde hrála hlavní roli maďarské hraběnky, jejíž vila sloužila k ubytování svědků procesu s válečnými zločinci v Norimberku v roce 1945. V roce 2015 ztvárnila německou kancléřku, která po nehodě trpí amnézií a věří, že je v NDR v roce 1989, ve filmu Die Eisläuferin. Ocenění a společenský přínos Za svou hereckou kariéru získala Iris Berben řadu ocenění, včetně několika cen Adolfa Grimmeho, Zlatých kamer, ceny Bambi a Romy. V roce 2010 byla spolu s Brunem Ganzem zvolena prezidentkou Německé filmové akademie a tuto funkci zastávala samostatně od roku 2013 do roku 2019. V roce 1997 jí spolkový prezident Roman Herzog udělil Spolkový kříž za zásluhy za její společenskou angažovanost. Za svou práci v boji proti antisemitismu v Německu obdržela v září 2002 "Cenu Leo Baecka" od Ústřední rady Židů v Německu. V roce 2004 získala Zlatou kameru za 10. výročí televizního seriálu Rosa Roth a ve stejném roce obdržela "Světovou cenu tolerance" od Michaila Gorbačova v rámci "Světové ceny žen" v Hamburku. V roce 2005 jí byl udělen Bavorský řád za zásluhy a v lednu 2007 získala Řád Karla Valentina. Osobní život a angažovanost Po Šestidenní válce v roce 1967 cestovala do Izraele a později se stala partnerkou izraelského zpěváka Abiho Ofarima. Od té doby je spojena s proizraelskou lobby a angažuje se v kampani proti antisemitismu. V roce 1971 se jí narodil syn Oliver, který se později stal producentem, ale nikdy neodhalila identitu otce. Spolupracovala se svým synem na několika projektech, včetně filmu Das Miststück (1998) a některých epizod seriálu Rosa Roth. Kromě své herecké činnosti se Iris Berben vždy veřejně angažovala za toleranci a humanitu, proti zapomínání a proti antisemitismu. Je také členkou správní rady Německé nadace pro AIDS.

Trailery