Ondřej Veverka

Ondřej Veverka, narozen 18. 9. 1996 v Tvarožné Lhotě (okres Hodonín), je český filmový režisér, dokumentarista, scenárista a střihač. Vzdělání a začátky kariéry Ondřej Veverka pochází z jižní Moravy, konkrétně z Tvarožné Lhoty u Strážnice. V roce 2023 úspěšně dokončil magisterské studium režie hrané tvorby na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku (FAMO). Již během studia se profiloval jako všestranný filmový tvůrce se zaměřením na režii. Jeden z jeho prvních filmů byl natočen jako součást přijímacích zkoušek na FAMO v Písku. Kromě režie se věnuje také scenáristice a střihu, což mu umožňuje komplexní přístup k filmové tvorbě. Dokumentární tvorba Ondřej Veverka se proslavil v roce 2022 svým celovečerním historickým dokumentem Kuratorium. Pro tento projekt si vybral téma, které dosud nikdo v dokumentu nezpracoval. Strávil několik let v archivech, kde vyhledával fakta a pamětníky této doby. Setkání s nimi byla emocionálně velmi náročná. Dokument pojednává o organizaci Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, která působila za protektorátu v letech 1942 až 1945 a byla českou obdobou Hitlerjugend. Jejím cílem bylo převychovat českou mládež v nacistickém duchu a k loajalitě vůči říši. Veverka získal ke spolupráci několik pamětníků, jejichž výpovědi zkombinoval s archivními záběry a kolorovanými fotografiemi, čímž vytvořil unikátní dokument. Kuratorium je patrně jediný celovečerní dokument k tomuto tématu, který vznikl "za minutu dvanáct" a který stihl vyzpovídat ve velmi vysokém věku poslední žijící pamětníky. V roce 2024 dokončil Veverka svůj další významný projekt - třídílnou dokumentární sérii My, občané Protektorátu, na které pracoval dva roky. Sérii tvoří soukromé filmové materiály, zápisky deníků a korespondence. Jak sám režisér uvádí: "V zahraničí je práce se soukromými materiály populární. U nás vzniklo Soukromé století, ale z Protektorátu jsem nic nenašel. Udělal jsem si rešerše a našel jsem stovky filmů." Dokument líčí obtížné historické období prostřednictvím rodinných filmů a deníkových záznamů. Citace z válečných deníků a korespondence doplňují unikátní záběry z dochovaných soukromých amatérských snímků, natočených na tehdy vzácný barevný filmový materiál. Veřejnost je spatřila poprvé od jejich vzniku. Pro tento projekt oslovil desítky pamětníků protektorátních časů i jejich potomků, aby se s ním podělili o unikátní filmové záznamy a písemná svědectví z tehdejší doby. Amatérské kamery si tenkrát možná více než kdy jindy všímaly běžných každodenních věcí, drobných radostí a obyčejného života. Filmografie a ocenění Filmografie Ondřeje Veverky zahrnuje řadu dokumentárních i hraných snímků: My, občané Protektorátu (TV dokumentární série, 2024), Můj drahý synovec (absolventský film, 2023), Jazzem válku nevyhrajete! (studentský film, 2022), Kuratorium - Vlastenci, nebo zrádci? (TV dokument, 2022), Teuner (absolventský film, 2021), Boží muka (studentský film, 2020), Vzpomínání na zapomenuté (studentský dokument, 2019) a Flucht! (2019). Za svou tvorbu získal několik ocenění, včetně ceny "Silver Award - Student Film" za studentský hraný film Teuner (2021) na festivalu Hollywood Gold Awards v USA. Jeho film Boží Muka (2020) získal 2. místo v kategorii Hraný film – nejlepší film na festivalu Cinema Open v Hradci Králové, 1. místo v kategorii Hraný film do 30 let – nejlepší film na festivalu 47. Mladá kamera a 1. místo v kategorii Nejlepší studentský film na festivalu Fiskulet. Dokument Kuratorium byl zařazen do širšího výběru dokumentárních filmů o cenu Český lev 2022. Osobní život a zájmy Mezi zájmy Ondřeje Veverky nepatří pouze práce spjatá s filmem, ale také hra na kytaru, kresba, hledání s detektorem kovů, četba, turistika a mnoho dalších aktivit. Jak sám říká: "Jsem člověk, který zkrátka nerad tráví čas nicneděláním." Ve své tvorbě se také zajímá o slovácký folklor , což pravděpodobně souvisí s jeho jihomoravským původem. Jako tvůrce se snaží historii vyprávět nekonvenčními prostředky a zpracováním odlišným od standardních dokumentů přilákat pozornost mladší generace. "Tím, jak mizí živá paměť našich prarodičů a praprarodičů, vytrácí se bohužel povědomí o dějinných kapitolách, z nichž můžeme čerpat mnohá poučení," vysvětluje Veverka svůj přístup k dokumentární tvorbě.