Fernando Casanova

Fernando Casanova (24. listopadu 1925, Guadalajara, Jalisco, Mexiko – 16. listopadu 2012, Ciudad de México, Mexiko) byl mexický herec, který se proslavil během Zlatého věku mexické kinematografie a v 60. letech dosáhl vrcholu své popularity, kdy se stal jedním z nejoblíbenějších herců své doby. Rané období a cesta k herectví Fernando Casanova, vlastním jménem Fernando Gutiérrez López, se narodil v Guadalajaře. V mládí toužil stát se toreádorem a opustil kvůli tomu studia, aby se mohl věnovat této profesi. Debutoval v aréně Toreo de la Condesa v Ciudad de México, kde utrpěl zranění pravé nohy. Po tomto neúspěchu se vrátil do provinčních arén, ale po pěti letech bojů o dobré místo v toreadorském světě se rozhodl tuto profesi opustit. Filmové začátky Casanova debutoval ve filmu The Private Life of Mark Antony and Cleopatra (1947) a začal se objevovat ve vedlejších rolích. V jednom z filmů, ve kterém účinkoval, Si Adelita se fuera con otro, požadoval Jorge Negrete, hvězda filmu, aby režisér Chano Urueta nenatáčel scény s Casanovou, protože byl vyšší než on. Toto období bylo pro Casanovu obdobím budování herecké kariéry, kdy se postupně dostával do povědomí filmových tvůrců. Průlom v kariéře Jako pohledný, statný herec se Casanova objevoval ve filmech již od roku 1946, nejprve jako komparzista. Jeho průlom přišel v roce 1953, kdy hrál po boku hvězdy Maríe Félix ve filmu Camelia (1954) a objevil se v Buñuelově snímku Él (1952) a ve filmu Reportaje (1953) režiséra Emilia Fernándeze. Následně mu byla nabídnuta hlavní role v populárním seriálu El Águila Negra (1953), režírovaném Ramónem Peónem, kde ztvárnil hrdinu typu Zorro/Osamělý jezdec. Po těchto filmech se stal pravidelným představitelem hlavních rolí v romantických komediích a akčních filmech. Série El Águila Negra Díky úspěchu filmu El Águila Negra naplánoval producent Raul de Anda sérii filmů s touto postavou, mezi něž patřily El Águila Negra en el tesoro de la muerte (1954), El vengador solitario (1954), El Águila Negra en la ley de los fuertes (1956), El Águila Negra contra los enmascarados de la muerte (1956) a El Águila Negra contra los diablos de la pradera (1956). V posledních třech filmech mu byl společníkem Fernando Soto "Mantequilla". Další postavou, se kterou natočil tři filmy, byl "The Devil", s mírným úspěchem. Vrchol kariéry V tomto období se Casanova objevil v zajímavých filmech jako The Bandits of Rio Frío (1956), Pies de Gato (1957), kde alternoval s Luisem Aguilarem, Cuatro contra el imperio (1955) s Antoniem Aguilarem, Rebecou Iturbide a Charito Granados, a El hombre del alazán (1958) s Marthou Mijares a Flor Silvestre. Jeho první příležitost stát se hvězdou mu dal producent a příbuzný Raúl de Anda, který ho spolu s Alfonsem Rosasem Priegem vynesl ke slávě nabídkou filmu, který se ukázal jako fenomenální kasovní trhák: El Águila Negra (1953). Krátce poté, a aniž by byl tento film uveden, se zúčastnil natáčení dalšího úspěšného snímku: Escuela de vagabundos (School for Tramps) (1954) režiséra Rogelia A. Gonzáleze. V tomto filmu soupeřil o pozornost krásné Miroslavy s Pedrem Infantem. Účastnil se také filmu School for Tramps (1955) režiséra Rogelia A. Gonzáleze, po boku Miroslavy a Pedra Infanta. Podle jedné anekdoty, když Infante zemřel a Casanova se zúčastnil jeho pohřbu, přistoupil k němu jeden producent a řekl mu: "Ty jsi měl zemřít místo něj!" Pozdější kariéra Casanova si udělal legraci ze své vlastní rané filmové persony ve filmu Mecánica nacional (1972) a pokračoval v práci až do 90. let, stále v akčních filmech, ale nyní již v charakterních rolích. Ve filmu Mecánica nacional z roku 1971, režírovaném Luisem Alcorizou, ztvárnil postavu jménem Rogelio. Tento film, který měl v Mexiku premiéru 28. prosince 1972, vypráví o majiteli autoopravny, který se svou rodinou a přáteli jede na automobilové závody. To, co měla být oslava, však končí tragédií, když jeho matka zemře. Osobní život a odkaz Casanova se snažil dostat do Guinnessovy knihy rekordů jako herec s největším počtem hlavních rolí. V roce 2010, ve věku 85 let, se oženil se svou dlouholetou partnerkou Maríou Gunariz, ačkoli již měl za sebou několik předchozích manželství. Zemřel v Ciudad de México 16. listopadu 2012 na plicní komplikace způsobené rakovinou prostaty. V době jeho smrti ho přežila manželka María a jejich děti Fernando, Adriana a Ligia. Fernando Casanova zůstává významnou postavou mexické kinematografie, která zanechala nesmazatelnou stopu především v žánrech westernů a "comedias rancheras". Jeho charismatický vzhled a herecký talent mu zajistily místo mezi nejoblíbenějšími herci Zlatého věku mexického filmu.