Eolo Capritti

Eolo Capritti, narozen 2. listopadu 1918 v Catignanu, Abruzzo, Itálie, zemřel 15. září 2007 v Římě, byl italský herec a filmový produkční manažer, který se během své dlouhé kariéry podílel na desítkách italských filmů. Počátky kariéry Capritti vstoupil do světa filmu v roce 1948, kdy si zahrál malou roli karabiniéra v neorealistickém mistrovském díle Vittoria De Sicy Bicycle Thieves (Zloději kol). Po této zkušenosti následovala desetiletá pauza v herectví, během níž se věnoval práci v produkci. Nejprve působil jako produkční sekretář, později jako inspektor a nakonec jako produkční manažer. Herecká kariéra K herectví se Capritti naplno vrátil v 70. letech, kdy se díky své charakteristické plešaté hlavě a drsným rysům specializoval na role "drsňáků". V mnoha filmech vystupoval pod pseudonymem Al Capri. Mezi jeho nejvýznamnější role patří ztvárnění Benita Mussoliniho ve filmu Quando c'era lui... caro lei! (1978), kde se objevil po boku Paola Villaggia. V erotickém dramatu Emanuelle and Francoise (1975) ztvárnil filmového producenta, zatímco v akční komedii Action (1980) si zahrál postavu přezdívanou King Kong. Spolupráce s významnými režiséry Během své kariéry měl Capritti příležitost spolupracovat s několika významnými italskými režiséry. Kromě již zmíněného Vittoria De Sicy to byl především Federico Fellini, který si ho vybral do svého filmu Ginger and Fred (1986), kde ztvárnil postavu Kojaka. Spolupracoval také s Carlem Verdonem na jeho úspěšné komedii Bianco, rosso e Verdone (1981), kde hrál předsedu volební komise. Práce v produkci Paralelně s hereckou kariérou Capritti pokračoval v práci v produkci, zejména v 70. letech. Působil jako produkční manažer nebo supervizor na filmech jako Zanna Bianca e il cacciatore solitario (1975), Cuginetta, amore mio! (1976) nebo L'infermiera... di mio padre (1976). Celkem má na kontě osmnáct kreditů v oblasti produkce. Pozdější kariéra V 80. letech se Capritti soustředil především na herectví a objevil se v řadě italských filmů, včetně Banana Joe (1982), kde hrál generála, La chiave (Klíč, 1983) a Paprika (1991), kde ztvárnil admirála Ciancalasmeho. Jeho filmografie zahrnuje také menší role v komediích jako Sono fotogenico (Jsem fotogenický, 1980) nebo Troppo forte (1986). Odkaz Eolo Capritti patří mezi ty charakterní herce, kteří sice nestáli v centru pozornosti, ale svými výraznými vedlejšími rolemi významně přispěli k italské kinematografii druhé poloviny 20. století. Jeho filmografie čítá více než sedmdesát hereckých rolí, což z něj činí jednu z nejplodnějších postav italského filmu. Zemřel 15. září 2007 v Římě ve věku 88 let, zanechávajíc za sebou bohatý filmový odkaz.