Pavel Lohonka

Pavel Lohonka, narozen 20. března 1946 v Českých Budějovicích, je český folkový písničkář, skladatel, textař, zpěvák a kytarista. Patří mezi nejvýraznější postavy české folkové scény. Hudební kořeny a začátky Pavel Lohonka se narodil v Českých Budějovicích rodičům Janu a Marii Lohonkovým. Má bratra Jana, jeho sestra Marie zemřela v mladém věku. Již v první polovině 50. let se jako školák učil hře na housle a miloval školní besídky, kde jeho třída nacvičovala divadelní hry. S prarodiči a rodiči vyrůstal ve vsi Pohůrka, která je dnes součástí Českých Budějovic. Už jako dítě si vybudoval silný patriotický vztah k jižním Čechám, což se později výrazně projevilo v jeho umělecké tvorbě. Rodina Lohonků má z otcovy strany polsko-litevské kořeny. Jeho příjmení původně znělo Lohoňka, k odstranění háčku došlo v roce 1961 kvůli chybnému zápisu jména do občanského průkazu. V plzeňských závodech Škoda se vyučil dřevomodelářem (výroba dřevěných modelů pro tvorbu matric k odlévání kovu), ale tuto profesi prakticky nikdy nevykonával. Na hudební scéně působí od roku 1968. Filmová a hudební tvorba Se skupinami Minnesengři a Žalman & spol. natočil Pavel Lohonka několik hudebních filmů. V roce 2018 měl premiéru celovečerní stylizovaný dokument Žalman – Naslouchám tichu Země (režie Zdeněk Gawlik), který běžel několik měsíců v kinech a následně ho zařadila do vysílání Česká televize. Mezi jeho další filmové projekty patří Tu neděli po ránu (1992, režie Viktor Polesný), což je hudební televizní film, který filmově zpracovává písničky ze stejnojmenného alba skupiny Žalman & spol. V roce 1996 vznikl televizní záznam narozeninového koncertu Pavla Žalmana Lohonky s názvem Žalman – Padesátka v Lucerně (režie Rudolf Vodrážka). Dalším významným hudebním televizním filmem je Láska a smrt (1999, režie Viktor Polesný), který filmově zpracovává písničky ze stejnojmenného alba skupiny Žalman & spol. Zajímavostí je, že při natáčení hudebního filmu Tu neděli po ránu, který se odehrával převážně v jižních Čechách, Lohonkovi chyběla do repertoáru lyrická lidová píseň se zvláštní harmonií. Jak sám vzpomíná: "Prošel jsem očima stokrát všechny sbírky lidovek, které vlastním, ale nenašel jsem nic, všechno už bylo kdysi použito, tak jsem si tu milostnou lidovku napsal sám." O filmu Láska a smrt z roku 2000 Lohonka říká: "Musím říci, že to byla hezká záležitost, vybrali jsme tenkrát krajinu na Sedlčansku, kde to vypadá jako ve Skotsku." Hudební kariéra a význam Nejprve hrál a zpíval se skupinou Minnesengři, později v roce 1982 založil vlastní kapelu Žalman & spol., která v různých podobách koncertuje nepřetržitě dodnes. Pavel Lohonka patří mezi české folkové legendy a je jedním z tvůrců, kteří ovlivnili dnešní podobu naší folkové scény. S Minnesengry nahrál devět alb a později vydal dalších 20 autorských desek a sedm výběrů. Na nich lze nalézt více než 250 písní. Zasloužil se o popularizaci lidových, zejména jihočeských písní, některé z nich tak dostaly příležitost zlidovět podruhé. Ve filmovém dokumentu Žalman aneb Naslouchám tichu Země ho kamera provází po různých místech, mimo jiné v jeho rodné Pohůrce, v Českých Budějovicích či v Praze, ale také na festivalu Prázdniny v Telči nebo na letním dětském táboře, který založil. Muzikant se ve filmu svěřuje s názory na nejrůznější věci a vzpomíná na blízké i na další lidi ze svého okolí. Důležitou roli hrají záběry jihočeské krajiny, s níž je jeho tvorba velmi úzce spjata (původně vycházel z vlastní podoby jihočeských lidových písní). Jistým ozvláštněním jsou krátké hrané pasáže, v nichž Pavel Lohonka jako vlastní děda rozpráví s malým Pavlíkem, kterého představuje Lohonkův vnuk Arnošt Šafář. Inscenovaná je také jízda cadillacem, v němž putují Lohonkovi dřívější kolegové Pavlína Jíšová a Antonín Hlaváč. Pavel Lohonka je také autorem beletristicky laděných životopisných knih Ráno bylo stejný a 70 jar, písniček a povídání a pohádkové knížky Hastrmánek Žouželka. Vyšlo mu několik zpěvníků, v 80. letech v samizdatu, později oficiálně, z nichž nejobsáhlejší je Žalmanův velký zpěvník. V roce 1996 vyšla jeho monografie Takový Žalman (truvér naděje) z pera Michala Huvara. Za svou tvorbu obdržel mnoho hudebních ocenění, například Zlatá Porta 1987 za přínos k rozvoji žánru, Velká Porta 1992 za celoživotní tvorbu, Zlatý klíč ankety časopisu Folk & Country 2001 a mnoho dalších.