Felix Holzmann

Felix Holzmann, narozen 8. července 1921 v Teplicích, zemřel 13. září 2002 v německém Chemnitzu (Saská Kamenice), byl významný český komik, bavič a autor humorných scének, který se stal legendou československé televizní zábavy. Dětství a vzdělání Felix Holzmann pocházel z rodiny sudetských Němců. Ačkoliv se narodil v Teplicích, jeho domovem se staly Litoměřice, kam se rodina brzy přestěhovala. V Ústí nad Labem vystudoval obchodní školu, přestože otec, úspěšný podnikatel, doufal, že syn půjde v jeho stopách. Felix však již od dětství inklinoval k divadlu a zábavě. Jeho vzory byli Vlasta Burian a dvojice Voskovec-Werich, obdivoval také svět cirkusu a klaunů, kde později našel své umělecké zázemí. Během druhé světové války musel jako sudetský Němec narukovat do wehrmachtu, kde sloužil u námořního dělostřelectva. Po válce strávil rok v sovětském zajetí. O tomto období svého života nikdy veřejně nehovořil a informace vyšly najevo až po jeho smrti. Počátky kariéry Po druhé světové válce vystřídal Felix Holzmann několik zaměstnání a zároveň začal vystupovat jako ochotník. Na estrádách začal naplno účinkovat od konce 40. let. Zlomovým momentem bylo setkání s ústeckým konferenciérem Františkem Budínem na počátku 50. let, které vyústilo v dlouholetou spolupráci. Jejich první společná scénka Bendžo z roku 1951 měla u diváků obrovský úspěch. Postupně přicházely nabídky z televize a jejich skeče se dostaly před kameru. V 60. letech se Holzmann přestěhoval do Prahy a několik let vystupoval s orchestrem Karla Vlacha. V roce 1968 poprvé vyjel do tehdejší NDR, kde díky své výborné znalosti němčiny uplatňoval stejné scénky jako doma. Vrchol kariéry a charakteristický styl Zlatou érou Felixe Holzmanna byla 70. a 80. léta, kdy se pravidelně objevoval v televizních zábavných pořadech, zejména v silvestrovských programech. Vytvořil nezaměnitelnou postavu natvrdlého chlapíka se slaměným kloboukem (tralaláčkem), kulatými brýlemi a ošuntělým pracovním pláštěm. Jeho humor byl založen na precizně strukturovaných dialozích plných nečekaných interpretací slov a slovních spojení. Holzmann byl perfekcionistou – na svých výstupech pracoval několik let a pečlivě sledoval reakce diváků. Vlastního televizního pořadu se dočkal až v roce 1986 (Humoriády Felixe Holzmanna), kde vznikla jedna z jeho nejslavnějších scének Včera, dnes a zítra s Ivou Janžurovou. Nejznámější scénky a spolupráce Mezi jeho nejpopulárnější scénky patřily kromě již zmíněné Včera, dnes a zítra také Svačina, Křížovkáři, Náhodné setkání, Ukulele, Hřbitovní rozhovor, Nechcete řízek?, Guláš v hospodě, Psaní si alibi, Skleróza či Aluminiový klíček. Ačkoliv jeho nejčastějším partnerem byl František Budín, který se však nikdy nevzdal svého civilního zaměstnání účetního, Holzmann vystupoval také s dalšími osobnostmi tehdejší populární scény – Lubomírem Lipským, Milanem Nedělou, Viktorem Maurerem, Miloslavem Šimkem, Ivou Janžurovou a dokonce i s Karlem Gottem. Jeho humor byl apolitický, což mu umožnilo přežít i v době komunistické cenzury, a zároveň univerzální – bavil jak inteligenci, tak běžné publikum. Osobní život V roce 1945 se Felix Holzmann oženil s Evou Vorlíčkovou, s níž se seznámil již před válkou a měl s ní dceru Irenu. Oficiálně se však vzali až v roce 1968, kdy se Holzmann prosadil jako komik. S rostoucí popularitou a častým cestováním se jeho manželka začala cítit osamělá a v roce 1970 spáchala sebevraždu, což Holzmanna hluboce zasáhlo. Později se seznámil s německou zpěvačkou a konferenciérkou Barbarou Greif, která byla o 25 let mladší a uváděla jeho vystoupení v Německu. Po sňatku s ní se přestěhoval do východního Německa, ale do Československa se často vracel pracovně i soukromě, zejména do milovaných Litoměřic. V posledních letech života vystupoval se svou druhou ženou na zaoceánských parnících. Felix Holzmann zemřel ve věku 81 let v německém Chemnitzu, pochován je však v Litoměřicích. Jeho umělecký odkaz zůstává zachován na desítkách zvukových nosičů a v televizních archivech. V roce 2002, krátce před svou smrtí, osobně v Praze převzal platinovou desku Supraphonu za více než 20 000 prodaných zvukových nosičů. V roce 2011 vyšlo profilové 3DVD Včera, dnes a zítra, mapující jeho celoživotní tvorbu. Holzmannovy scénky patří dodnes k tomu nejlepšímu, co nabízejí televizní archivy, a jeho jméno zůstává v povědomí široké veřejnosti i dlouhá léta po jeho úmrtí.