Pavel Jirásek

Pavel Jirásek, narozen 11. dubna 1963 v Boskovicích, je český režisér dokumentarista, scenárista, literát, hudebník a pedagog. Patří mezi významné osobnosti české dokumentární tvorby se zaměřením na kulturní a umělecká témata. Vzdělání a počátky kariéry Absolvoval Gymnázium Boskovice (1982) a následně vystudoval estetiku (1982–1986) a hudební vědu (1988–1994) na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde byl žákem významných osobností jako Miloš Štědroň a Jiří Fukač. V roce 2020 dokončil doktorský studijní program Dramatická umění na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění. Od roku 2009 pedagogicky působí v Ateliéru audiovizuální tvorby a divadla na DIFA JAMU, kde se soustředí na problematiku filmového jazyka, záznamu koncertu a divadla, televizní a filmový dokument o umění. V únoru 2023 zde byl habilitován. Hudební a literární tvorba Pavel Jirásek patří k zakládajícím členům umělecké skupiny Bratrstvo, která významně působila zejména v letech 1989–1995. Byl iniciátorem stejnojmenné rockové formace, s níž natočil tři alba: Hudba pro zbloudilé duše a zbabělá srdce (1990), Ecclesia (1992) a Cesta do ráje (1993). Jako literát vydal několik knih, mezi něž patří Kamenné růže (1998), Nesmích (1999), Podobenství (2000) a Doba popová (2003). Spolupráce s Českou televizí Od roku 1998 začal pravidelně spolupracovat s Českou televizí – nejprve jako moderátor pořadů o umění a kultuře, později především jako scenárista a režisér. Po roce 2000 se jeho spolupráce s ČT prohloubila a soustředí se na scenáristiku a režii autorských projektů a záznamy koncertů či divadelních inscenací, od roku 2013 především pro kanál ČT Art. Programově vyhledává moravská (brněnská) témata, která region přesahují evropskými souvislostmi. Dokumentární tvorba Pavel Jirásek je autorem řady významných dokumentárních filmů, které se věnují především osobnostem z oblasti umění, kultury a vědy. Mezi jeho nejvýznamnější dokumentární filmy patří Hvězdy za železnou oponou (2014), dokument o koncertech zahraničních hudebních hvězd v socialistickém Československu, který zachycuje kulturní i politický význam návštěv osobností, jež přivážely do tehdejšího socialistického Československa západní populární i alternativní kulturu. Film obsahuje exkluzivní rozhovory s osobnostmi jako Manfred Mann, Justin Hayward, Suzi Quatro či Joan Baez. Dalším významným dílem je Joachim Barrande – ztracená moře (2019), který získal Cenu za nejlepší český a slovenský populárně vědecký dokumentární film na festivalu AFO Olomouc 2020 a Cenu OM MFF T-film 2020. Dokument představuje francouzského inženýra, který ve 30. letech 19. století přišel do Prahy a proslavil zkameněliny českých prvohorních moří. V roce 2019 natočil také dokument Ondřej Sekora – Práce všeho druhu, který představuje strhující příběh průkopníka dětské knižní tvorby. Film zachycuje průběh a peripetie dějin 20. století ve střední Evropě skrze život a tvorbu Ondřeje Sekory, tvůrce Ferdy Mravence a dalších oblíbených dětských postav. Dokument se věnuje i méně známé kapitole Sekorovy tvorby v nových médiích, včetně spolupráce s divadlem, filmem loutkové animace a prvními pokusy o televizní vysílání pro děti. Mezi další významné dokumenty Pavla Jiráska patří Evropský architekt Bohuslav Fuchs (2015), monografický dokument o významném představiteli brněnského funkcionalismu, Kdokolia (2012), portrét moravského malíře Vladimíra Kokolii, a Magické hlubiny (2018), oceněný dokumentární cyklus o podvodních krajinách. Ocenění a další aktivity Za svá díla pro Českou televizi získal Pavel Jirásek přes dvacet festivalových cen, včetně Ceny Elsa za nejlepší magazín (2007) za pořad Divadlo žije, Prix non pereant Ministerstva kultury (2007) a 1. ceny Arts & film (2007) za pořad Styl, Ceny NPSMO (2009) a MFF Tur Ostrava za pořad Vzhůru dolů, Ceny DKP T-film Ostrava (2012) za pořad Na houby a Hlavní ceny v kategorii IFF Water Sea Oceans (2018) a Jury prix MFF Agrofilm (2018) za cyklus Magické hlubiny. Kromě filmové tvorby se Pavel Jirásek věnuje také sběratelství a výzkumu v oblasti historických loutek. Od roku 1985 je sběratelem a badatelem v oboru historických loutek (do roku 1950), kurátorsky se podílel na řadě výstav v tuzemsku i v zahraničí. Společně se svou manželkou Marií Jiráskovou připravili více než 25 výstav loutek v Česku i v zahraničí a publikují odborné studie v časopisech i knihách. Současná tvorba V posledních letech Pavel Jirásek pokračuje v tvorbě dokumentárních filmů, mezi něž patří Slunovraty Petra Nikla (2022), Magické hlubiny (2022) a Vinyl (2023). Jeho dokumentární filmy se vyznačují pečlivým zpracováním, důrazem na autenticitu a schopností zachytit podstatu zobrazovaných témat a osobností.