Carla Brait, narozená 1. září 1950 v Innsbrucku v Rakousku, je italská herečka, tanečnice a modelka, která byla aktivní především v italské kinematografii od šedesátých do devadesátých let 20. století.
Počátky kariéry a první role
Carla Brait se prosadila v italském filmovém průmyslu na počátku sedmdesátých let, kdy se objevila v několika žánrových filmech. Její exotický vzhled a výrazné fyzické předpoklady jí umožnily získat role v populárních italských filmech, zejména v žánrech giallo (italský thriller) a commedia sexy (italská erotická komedie). Její filmografie zahrnuje jak menší role v kultovních snímcích, tak i výraznější postavy, které jí přinesly uznání mezi fanoušky italské kinematografie.
Vrchol kariéry v žánru giallo
Mezi její nejvýznamnější role patří postava Mizar Harrington ve filmu The Case of the Bloody Iris (1972, italsky Perché quelle strane gocce di sangue sul corpo di Jennifer?), režírovaném Giulianem Carnimeem. V tomto giallo thrilleru ztvárnila Carla Brait tanečnici a zápasnici v nočním klubu, která se stane jednou z obětí sériového vraha. Film se stal kultovním dílem žánru giallo a Braitová v něm předvedla provokativní taneční vystoupení, které podtrhlo její fyzické předpoklady a přispělo k její popularitě.
Dalším významným filmem v její kariéře byl Torso (1973, italsky I corpi presentano tracce di violenza carnale), režírovaný Sergiem Martinem. V tomto snímku, který je považován za jeden z předchůdců amerických slasherů, ztvárnila Carla Brait postavu Ursuly, jedné ze čtyř studentek, které se stanou terčem maskovaného vraha. Film je dodnes ceněn pro svou atmosféru, napětí a vizuální styl typický pro italské giallo filmy sedmdesátých let.
Komediální role a další projekty
V roce 1976 získala Carla Brait titulní roli ve filmu La cameriera nera (The Black Maid), režírovaném Mariem Bianchim. V této italské erotické komedii ztvárnila postavu Aminty/Anity, služky tmavé pleti, která začne pracovat v bytovém komplexu plném excentrických postav. Film představuje typický příklad italské komedie se sexuálním podtextem, která byla v sedmdesátých letech v Itálii velmi populární.
Kromě těchto hlavních rolí se Carla Brait objevila i v dalších filmech, jako byly Yuppi du (1975), Loaded Guns (1975), Erotomania (1974) a Blindman (1971), kde většinou ztvárnila menší, ale zapamatovatelné role.
Pozdější kariéra a odkaz
Na počátku osmdesátých let se Carla Brait objevila v post-apokalyptických sci-fi filmech režiséra Enza G. Castellariho. V kultovním snímku 1990: The Bronx Warriors (1982) a jeho pokračování Escape from the Bronx (1983) ztvárnila postavu vůdkyně gangu Iron Men. Ačkoliv šlo v obou případech o menší role, přispěly k jejímu statusu kultovní herečky italské žánrové kinematografie.
Carla Brait zůstává významnou postavou italské kinematografie sedmdesátých let, zejména díky svým rolím v žánrových filmech, které si získaly mezinárodní publikum a dnes jsou považovány za klasická díla italské filmové tvorby. Její výrazný vzhled a fyzické předpoklady z ní učinily nezapomenutelnou herečku, která zanechala stopu především v žánrech giallo a commedia sexy.