Hélène Bourgeois Leclerc

Hélène Bourgeois Leclerc, narozená 15. dubna 1974 v Chicoutimi v Québecu, je kanadská herečka, která se během posledních dvou desetiletí etablovala jako jedna z nejvýraznějších osobností quebecké kinematografie a televize. Počátky kariéry a průlomové role Svou hereckou kariéru zahájila na počátku nového tisíciletí v televizních seriálech. Mezi její první významné role patřilo účinkování v pořadech jako Tribu.com (2001-2003) a 450, chemin du golf (2003). Skutečný průlom v její kariéře však přišel s rolí Josée v populárním seriálu Annie et ses hommes, který se stal odrazovým můstkem pro její další působení na televizních obrazovkách. Za tento výkon získala své první tři ceny Gémeaux v letech 2004, 2005 a 2008, což potvrdilo její mimořádný talent. Ikonická role v Les Bougon Zásadním milníkem v kariéře Hélène Bourgeois Leclerc se stala role Dolorès "Dodo" Bougon v kultovním komediálním seriálu Les Bougon C'est aussi ça la vie (2004-2006). Ztvárnila zde nezaměnitelnou postavu prostitutky s drsným jazykem a zcela nespoutaným chováním, která se stala jednou z nejpopulárnějších postav quebecké televize. Tato role jí přinesla nejen široké uznání publika, ale také uměleckou svobodu a možnost plně rozvinout svůj komediální talent. K této postavě se později vrátila ve filmu Votez Bougon (2016), kde se celá rodina Bougonových vydává do světa politiky. Filmová kariéra a ocenění Na filmovém plátně se Hélène Bourgeois Leclerc výrazně prosadila v roce 2005 hlavní rolí v dramatu Aurore režiséra Luca Dionna. Za ztvárnění kruté macechy Marie-Anne Houde v tomto silném příběhu založeném na skutečných událostech byla nominována na cenu Jutra za nejlepší herečku. Film, který vypráví tragický příběh týrané dívky v Québecu 20. let 20. století, patří k nejvýznamnějším quebeckým snímkům své doby. Další významné filmové role následovaly v komediích Le Grand départ (2008) a À vos marques... party! (2006). V roce 2009 excelovala ve filmu Je me souviens, kde ztvárnila telefonní operátorku Anitu Sincennes, která pomáhá rozšířit fámu o vdově po horníkovi. Za tento výkon získala nominaci na cenu Jutra za nejlepší herečku ve vedlejší roli. Téhož roku se objevila v oceňované komedii The Trotsky. V následujících letech rozšířila svou filmografii o snímky jako Le baiser du barbu (2010), animovaný film Snowtime! (La Guerre des tuques 3D, 2015), kde propůjčila hlas postavě François-les-lunettes, a film 9 (2016). V roce 2017 zazářila v komedii De père en flic 2, kde ztvárnila jednu polovinu lesbického páru po boku Sonie Vachon. Televizní úspěchy posledního desetiletí V televizní tvorbě pokračovala Hélène Bourgeois Leclerc v úspěšné kariéře rolí Nathalie Bibeau v seriálu Mauvais Karma (2010-2012), kde ztvárnila jednu ze tří bývalých přítelkyň, které se snaží obnovit své přátelství. Pravidelně se také objevovala v populárním novoročním televizním speciálu Bye-Bye, kde její parodie známých osobností, včetně Anne Dorval v roce 2014, patřily k nejoblíbenějším momentům pořadu. Významným zlomem v její kariéře byla role sergentky Isabelle Roy v úspěšném policejním seriálu District 31 (2016-2022), kde ztvárnila vyšetřovatelku sexuálních zločinů. Tato postava, vyznačující se chladnokrevností a přímočarostí, byla v přímém kontrastu s jejími předchozími komediálními rolemi a ukázala její všestrannost jako herečky. Za tento výkon získala v roce 2019 cenu Gémeaux za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli. V posledních letech zaujala rolí Tiny Carpentier-Trudel, ředitelky školy pro těhotné dospívající dívky a mladé matky, v dramatickém seriálu Toute la vie (2019-2022). Po boku Roye Dupuise zde předvedla citlivý a zdrženlivý výkon, který si získal srdce diváků. Hélène Bourgeois Leclerc je dnes uznávána jako jedna z nejvšestrannějších quebeckých hereček, která s lehkostí přechází mezi komediálními a dramatickými rolemi jak na filmovém plátně, tak v televizní tvorbě.