Maria Grazia Bon

Maria Grazia Bon (19. března 1943, Benátky – 23. října 2020, Řím) byla italská herečka s bohatou divadelní a filmovou kariérou. Maria Grazia Bon byla herečkou se solidním divadelním vzděláním a rozsáhlými zkušenostmi jak v divadle, tak v kabaretu, zejména v milánském Nebbia Clubu. Její první filmovou rolí byla postava Camilly ve třetím díle filmu Le belle famiglie (Beautiful Families) s názvem La cernia, který v roce 1964 režíroval Ugo Gregoretti. Tento film, složený ze čtyř epizod, nabízel divákům pohled do života bohatých i chudých rodin v Itálii 60. let. Po desetileté pauze od filmového plátna byla vybrána Ingrid Thulin pro roli ve filmu E cominciò il viaggio nella vertigine (1974) režiséra Toniho De Gregoria. Tento válečný drama, natočený podle stejnojmenné knihy ruské disidentky Eugenie Ginzburgové, vypráví příběh komunistické funkcionářky Tanii, která je během stalinských čistek obviněna ze zrady a poslána na Sibiř. Ve stejném roce se objevila také ve filmu Peccato veniale (Lovers and Other Relatives) režiséra Salvatore Samperiho, kde hrála po boku Laury Antonelli. V roce 1983 byla obsazena Tintem Brassem do erotického filmu La chiave (The Key), kde se objevila vedle Stefanie Sandrelli a Franka Finlaye. Film se odehrává v Benátkách v předvečer druhé světové války a v době svého uvedení vyvolal značný rozruch. Významnou roli ztvárnila jako Sara ve filmu La finestra di fronte (Facing Windows) režiséra Ferzana Özpeteka z roku 2003. Hrála starší dámu, která jako dítě unikla nacistické perzekuci díky pomoci hlavní postavy ztvárněné Massimem Girottim. Tento film získal řadu ocenění včetně pěti cen David di Donatello a čtyř cen Ciak d'Oro. V divadle spolupracovala s mnoha významnými režiséry, mezi něž patřili Giorgio Strehler, Aldo Trionfo, Dario Fo, Roberto Guicciardini, Mario Missiroli, Giorgio Pressburger, Antonio Calenda, Augusto Zucchi a Tato Russo. V roce 1996 se zúčastnila divadelní adaptace románu Quer pasticciaccio brutto de via Merulana pod vedením slavného režiséra Lucy Ronconiho, kde byla součástí souboru více než třiceti herců. Maria Grazia Bon zemřela ve věku 77 let v říjnu 2020 v Římě na následky zranění utrpěných při dopravní nehodě. Herečka žila sama a její tělo zůstalo několik týdnů v úschově v márnici nemocnice San Giovanni v Římě, protože se o její ostatky nikdo z příbuzných nehlásil. Přestože se ve své filmové kariéře objevovala spíše sporadicky a v menších rolích, které jí neumožnily prosadit se tak, jak by si zasloužila, zanechala Maria Grazia Bon nesmazatelnou stopu v italské kinematografii a divadle díky svému talentu a všestrannosti.