?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Jana Boková (* 1948 Praha) je česká dokumentaristka a režisérka, která od emigrace v roce 1968 žije a tvoří v zahraničí. Emigrovala do Francie, kde studia dokončila na pařížské Sorbonně - získala doktorát v oboru umění se specializací na fotografii a surrealismus. Poté odjela do Spojených států, kde fotografovala pro různé časopisy, např. Rolling Stone. Začátky filmové kariéry Po návratu do Evropy studovala na nově otevřené National Film and Television School v Londýně. Jejím prvním školním filmem pedagogicky vedl Jean Rouch. Její debut z roku 1975, Militia Battlefield, o životě barové zpěvačky v Londýně, byl ihned distribuován do francouzských kin a získal mimořádné uznání kritiky i diváků. Následoval film Marvena and Marika (1977), věnující se tématu života emigrantů, rovněž situovaný do Londýna. Významné dokumentární dílo V roce 1980 natočila Jana Boková film Blue Moon o chátrající pařížské kabaretě a také dokumentární portrét Anthonyho Quinna nazvaný Quinn Running. Jejím nejúspěšnějším filmem se stal dokumentární snímek Havana z roku 1990. Jako první natáčela se spisovatelem Reinaldo Arenasem, o němž později Julian Schnabel natočil hraný film Before Night Falls, který byl přímo inspirován jejím dokumentem Havana. V následujících letech natočila například film o Ericu Claptonovi (2002) a Mexico (2000) o nejlidnatějším městě světa. Tango Salon (2004) je portrétem slavného tanečního klubu v Buenos Aires, který si zachoval svou atmosféru i přesto, že všude okolo zuří ekonomická krize. Jana Boková natočila také celovečerní hrané filmy Hôtel du Paradis (Francie, 1986), který byl uveden na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes, a Diary for a Tale (Argentina 1998). Mezinárodní uznání a současnost V roce 2003 měla retrospektivu v Cinematéque Français a vyšlo o ní nesčetně studií v odborných časopisech typu Sight and Sound nebo Positif. National Film Theatre v Londýně uvedlo přehlídku jejích raných dokumentů (1979), po níž následovala kompletní retrospektiva v Cinémathèque Française v Paříži (2002), v Národním filmovém archivu v Praze (2012) a v Buenos Aires Museum de Cinema (2018). V roce 2012 obdržela Jana Boková v exilu českou cenu za kulturní přínos. Jejím posledním významným dílem je film Bye Bye Shanghai, ve kterém se zabývá tématem domova a identity, které je jednou z hlavních preokupací v celé její tvorbě.


Jana Bokova: Filmy a pořady 19

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.