Deborah Harry

Deborah Ann Harry, narozena jako Angela Trimble 1. července 1945 v Miami na Floridě, je americká zpěvačka, skladatelka a herečka, nejznámější jako frontmanka kapely Blondie. Ve věku tří měsíců byla adoptována Catherine a Richardem Harryovými, majiteli dárkového obchodu v Hawthorne v New Jersey, a přejmenována na Deborah Ann Harry. Hudební začátky a vzestup s Blondie Po absolvování Centenary College pracovala Harry v různých profesích – jako tanečnice, Playboy Bunny a sekretářka (včetně práce pro BBC v New Yorku). Její profesionální pěvecká kariéra začala v roce 1968 s folkovou kapelou The Wind in the Willows, kde zpívala doprovodné vokály na jejich jediném albu. V roce 1973 potkala kytaristu Chrise Steina, který se stal jejím dlouholetým partnerem. Společně v roce 1974 založili kapelu Blondie, která se stala jednou z nejúspěšnějších skupin konce 70. a počátku 80. let. Debutové album Blondie vyšlo v roce 1976, ale skutečný průlom přišel s jejich třetím albem Parallel Lines (1978), které obsahovalo hit Heart of Glass. Mezi lety 1979 a 1981 se čtyři jejich písně dostaly na první místo amerických hitparád, včetně skladby Rapture, která je považována za první rapovou píseň, jež se dostala na vrchol amerických žebříčků. Vstup do filmového světa Zatímco Blondie dosahovali hudebních úspěchů, Harry začala experimentovat s herectvím. Objevila se v artových filmech Amose Poea, jako byl The Foreigner (1978), než získala svou první hlavní roli v neo-noir snímku Union City (1980). Po rozpadu Blondie v roce 1982 se Harry více zaměřila na herectví a sólovou hudební kariéru. V roce 1983 ztvárnila výraznou roli sadomasochistické milenky Nicki Brand po boku Jamese Woodse v kultovním hororu Davida Cronenberga Videodrome. Kritici ocenili její výkon v tomto filmu, který se později stal kultovním dílem, přestože v době svého uvedení nebyl komerčně úspěšný. Filmová kariéra v 80. a 90. letech Jednou z jejích nejznámějších filmových rolí se stala postava Velmy Von Tussle v satirickém tanečním filmu Johna Waterse Hairspray (1988). V tomto období se Harry objevila také v antologickém filmu New York Stories (1989), kde režíroval jednu část Martin Scorsese. V roce 1990 ztvárnila roli v hororovém povídkovém filmu Tales from the Darkside: The Movie. Během 90. let pokračovala v herectví, především v nezávislých filmech. Významné byly její spolupráce s režisérem Jamesem Mangoldem – ztvárnila servírku v dramatu Heavy (1995) a barmanku v kriminálním dramatu Cop Land (1997), kde hrála po boku Sylvestera Stallonea. V tomto období také účinkovala jako zpěvačka s avantgardní jazzovou skupinou The Jazz Passengers. Filmová tvorba po roce 2000 Na počátku nového tisíciletí Harry pokračovala v objevování se v nezávislých filmech. V roce 2002 se objevila v gangsterském dramatu Deuces Wild a v témže roce také ve filmu Spun, kde ztvárnila sousedku hlavních postav. V roce 2003 hrála matku hlavní postavy v oceňovaném dramatu My Life Without Me režisérky Isabel Coixet. V roce 2008 se objevila v menší roli ve filmu Elegy, opět pod vedením Isabel Coixet, kde hlavní role ztvárnili Ben Kingsley a Penélope Cruz. Kromě těchto významnějších rolí se Harry objevila v řadě dalších nezávislých filmů, jako byly Anamorph (2007) a Full Grown Men (2006). Návrat k hudbě a pokračující kariéra Paralelně s herectvím se Harry věnovala i sólové hudební kariéře. Vydala několik sólových alb, včetně KooKoo (1981), Rockbird (1986), Def, Dumb and Blonde (1989) a Debravation (1993). Koncem 90. let došlo k reunionu Blondie, kteří vydali album No Exit (1999) a později The Curse of Blondie (2003). Kapela pokračovala v nahrávání a v roce 2017 vydala své jedenácté studiové album Pollinator, které se umístilo na 4. místě britské hitparády. Harry je uznávána jako průkopnice v oblasti ženských rolí v rock'n'rollu a jako jedna z nejvýraznějších osobností punkové a new wave scény. Její schopnost propojit hudební a hereckou kariéru z ní činí všestrannou umělkyni, která zanechala nesmazatelnou stopu jak v hudebním, tak ve filmovém průmyslu.