María Baxa

María Baxa (15. dubna 1946, Osijek, Jugoslávie – 14. listopadu 2019, Bělehrad, Srbsko) byla jugoslávská herečka, která se proslavila především v italské kinematografii. Původním jménem Marija Baksa se narodila v chorvatském Osijeku a stala se jednou z nejpůsobivějších filmových hvězd bývalé Jugoslávie. Počátky kariéry Svou filmovou kariéru zahájila v roce 1967 ve snímku Bokseri idu u raj (Boxeři jdou do nebe) režiséra Branka Čeloviće. Skutečný průlom v její kariéře však přišel s filmem Mlad i zdrav kao ruža (Mladý a zdravý jako růže) z roku 1971, kde ztvárnila hlavní ženskou roli po boku Dragana Nikoliće. Tento film režiséra Jovana Jovanoviće se stal významným dílem srbské kinematografie a María Baxa v něm zaujala nejen svým hereckým výkonem, ale i svou podmanivou krásou. Italská kariéra Po úspěchu v Jugoslávii se María Baxa přestěhovala do Itálie, kde se stala populární hvězdou italského žánrového filmu, především v tzv. commedia sexy all'italiana (italských erotických komediích). Mezi její nejvýznamnější italské filmy patří Per amore di Poppea (1977), kde ztvárnila titulní roli Poppey v režii Mariana Laurentiho. Dále se objevila ve filmech jako The Valachi Papers (1972) režiséra Terence Younga, kde hrála po boku Charlese Bronsona, A Man for Sale (1978) a Il circolo Pickwick (1968). V italské kinematografii se prosadila především v komediálních rolích, ale účinkovala i v dramatech a kriminálních filmech. Návrat do Jugoslávie a pozdější kariéra V 80. letech se María Baxa vrátila k natáčení i v Jugoslávii, kde se objevila v několika významných filmech. Zahrála si v kultovním hororu s komediálními prvky Davitelj protiv davitelja (Škrtič proti škrtiči) z roku 1984 režiséra Slobodana Šijana, kde ztvárnila postavu Natalije Kopicl. Dále účinkovala ve filmu Kiklop (1982) režiséra Antuna Vrdoljaka. Její filmografie čítá přibližně dvacet filmů, v nichž často využívala svůj charakteristický vzhled – blond vlasy a pronikavé zelené oči, díky nimž byla považována za jednu z nejkrásnějších hereček své doby. Koncem 80. let opustila María Baxa filmový průmysl a začala se věnovat architektuře. V Římě se provdala za podnikatele Milojka Veljkoviće, s nímž měla dceru. María Baxa zůstává v paměti filmových fanoušků jako výrazná osobnost jugoslávské a italské kinematografie 70. a 80. let. Její role v žánrově rozmanitých filmech od komedií přes dramata až po horory dokazují její všestrannost a schopnost zaujmout diváky napříč různými filmovými žánry.