Ladislav Staidl

Ladislav Štaidl (10. března 1945, Stříbrná Skalice – 31. ledna 2021, Praha) byl významný český hudebník, skladatel, kytarista, pianista, dirigent, kapelník, textař, hudební aranžér, zpěvák a podnikatel. Patřil mezi nejvýznamnější osobnosti české populární hudby druhé poloviny 20. století. Hudební začátky a formování kariéry Od dětství se Ladislav Štaidl zajímal o hudbu. Hrál na kytaru a hned po maturitě v roce 1962 nastoupil ke kapele Crazy Boys, kterou zakládal společně s Miki Volkem, Ondřejem Suchým a Miroslavem Berkou. Na podzim roku 1963 se společně se svým starším bratrem Jiřím Štaidlem spolupodíleli na činnosti klubu a kapele Olympic ve Spálené ulici. Měli za sebou práci v Karlínském kulturním kabaretu (přezdívaném Karkulka) vedeném Jiřím Brabcem. Ve stejném roce začal pracovat i pro divadlo Semafor, kde se seznámil s Karlem Gottem a začal skládat popové písně. Svou úplně první napsal pro Waldemara Matušku. Spolupráce s Karlem Gottem Klíčovým momentem v kariéře Ladislava Štaidla bylo setkání s Karlem Gottem v divadle Semafor. Vzápětí začal úzce spolupracovat s tímto zpěvákem, pro kterého skládal hudbu, zatímco jeho starší bratr Jiří Štaidl (1943-1973) psal texty. V roce 1965 společně s bratrem Jiřím a Karlem Gottem založili hudební divadlo Apollo. V roce 1967 bylo divadlo uzavřeno a celá trojice i s doprovodem odcestovala na 7 měsíců do USA do Las Vegas. Po návratu z angažmá v Las Vegas založil Orchestr Ladislava Štaidla, který se stal doprovodnou skupinou Karla Gotta a dalších zpěváků. Soubor byl složen z nejlepších českých muzikantů v čele s klavíristou Rudolfem Roklem a měl přinejmenším evropskou úroveň. Orchestr fungoval až do konce 80. let a v letech 1977-1978 dokonce získal ocenění Zlatý slavík v kategorii skupin. Skladatelská činnost Ladislav Štaidl je autorem přibližně 200 písní a textů. Mezi jeho nejznámější hity patří skladby, které napsal pro Karla Gotta, jako Kávu si osladím, Trezor, Bum, bum, bum, Přijela pouť, Dívka toulavá, Káva a rýže, Zámoří a Narodil se máj. Psal ale také pro Helenu Vondráčkovou (v roce 1979 uspěla na festivalu populárních písní v Tokiu s jeho písní Když zabloudíš, tak zavolej), Hanu Zagorovou, Jiřího Korna a dokonce i pro starší pěveckou generaci, jako byla Judita Čeřovská nebo Yvetta Simonová. V osmdesátých letech skládal také pro Darinu Rolincovou a Dalibora Jandu. Koncem dekády a v devadesátých letech se soustředil především na tvorbu pro Ivetu Bartošovou, která byla tehdy jeho životní partnerkou. Filmová a televizní hudba Významnou součástí Štaidlovy tvorby byla hudba k filmům a televizním seriálům. Napsal hudbu k přibližně 80 televizním a celovečerním filmům, které režírovali významní režiséři jako Zbyněk Brynych, Jaromil Jireš, Juraj Jakubisko, Jaroslav Dudek, Hynek Bočan, Jiří Adamec, Ladislav Rychman, Karel Steklý a další. Mezi jeho nejznámější filmové a seriálové skladby patří hudba k filmům Kamarád do deště, Slavnosti sněženek, Hvězda padá vzhůru, Parta hic, a k seriálům Zkoušky z dospělosti, Malý pitaval z velkého města, Chlapci a chlapi, Bylo nás šest nebo Bambinot. Osobní život a pozdější kariéra Od září 1974 byl ženatý s JUDr. Annou Štaidlovou, rozenou Pleskotovou. Měli syny Jiřího a Jana a dceru Karolínu. Manželství se rozpadlo v roce 2001. Od roku 1987 spolupracoval s Ivetou Bartošovou, se kterou později 13 let žil a má s ní syna Artura, který se narodil 11. října 1996. Ladislav Štaidl ukončil profesionální hudební činnost v roce 1992 a věnoval se podnikání. V roce 1993 obdržel diamantovou desku za 7,5 milionů prodaných nosičů s jeho tituly. Za své celoživotní dílo byl 28. října 2015 oceněn prezidentem Milošem Zemanem, který mu udělil Medaili Za zásluhy o stát v oblasti umění. Ladislav Štaidl zemřel 31. ledna 2021 ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, kde podlehl komplikacím spojeným s nemocí covid-19.