Véronique Barrault

Véronique Barrault, narozená 13. února 1958 v Paříži, zemřela 3. května 2022 v Camblanes-et-Meynac (Gironde), byla francouzská herečka známá především svou divadelní tvorbou a menšími, ale významnými rolemi ve francouzské kinematografii. Divadelní začátky a vzdělání Véronique Barrault získala herecké vzdělání na prestižním Cours Tsilla Chelton a v Atelier international de Théâtre Blanche Salant. Své první výrazné úspěchy zaznamenala v divadle, kde působila v legendárních pařížských divadlech Le Splendid a Café de la Gare pod uměleckým pseudonymem "Coquillette". V těchto divadlech spolupracovala s významnými osobnostmi francouzské komediální scény, jako byli Josiane Balasko, Michel Blanc, Gérard Jugnot a další členové slavné divadelní skupiny Le Splendid. Její interpretace role Sněhurky v divadelní hře "Elle voit des nains partout" (Vidí trpaslíky všude) se zapsala do divadelních análů a později byla tato hra zaznamenána i pro televizi (1995), kde si Barrault svou roli zopakovala. Filmová kariéra Na filmovém plátně debutovala v roce 1979 v kultovní francouzské komedii Les Bronzés font du ski (Opálení lyžují), režírované Patricem Lecontem, kde ztvárnila zdravotní sestru Jérôma (kterého hrál Christian Clavier). Ačkoliv šlo o menší roli, film se stal jedním z nejoblíbenějších ve francouzské kinematografii a otevřel jí dveře k dalším filmovým příležitostem. V roce 1987 se objevila v dramatu Mon bel amour, ma déchirure (My True Love, My Wound) režiséra Josého Pinheira, kde ztvárnila postavu Clementine po boku Stéphana Ferrary a Catherine Wilkening. O rok později účinkovala ve filmu Three Sisters (1988) režisérky Margarethe von Trotta, volně inspirovaném Čechovovou hrou, kde hrála postavu Zairy v mezinárodním obsazení zahrnujícím Fanny Ardant a Gretu Scacchi. Během své kariéry spolupracovala s významnými francouzskými režiséry a herci. Objevila se v několika filmech režírovaných členy skupiny Le Splendid, včetně snímku Marche à l'ombre (1984) Michela Blanca a Gazon maudit (1994) Josiany Balasko. Její filmografie zahrnuje také filmy jako Le quart d'heure américain a Palais royal! Pozdější kariéra V roce 2002 získala hlavní roli v divadelní hře Un vrai bonheur (Skutečné štěstí) od Didiera Carona, což potvrdilo její trvalý význam na francouzské divadelní scéně. V posledních letech své kariéry se věnovala především divadlu a působila také jako herecká koučka, předávajíc své bohaté zkušenosti mladším generacím herců. Véronique Barrault tragicky zahynula 3. května 2022 ve věku 64 let při dopravní nehodě, když byla spolujezdkyní na motocyklu, který se srazil s automobilem v obci Camblanes-et-Meynac nedaleko Bordeaux. Zanechala za sebou významný odkaz ve francouzském divadle a filmu, kde se zapsala jako talentovaná charakterní herečka s výrazným komediálním nadáním.