Adriano Baracco

Adriano Baracco (28. září 1907, Vicenza, Itálie – 22. července 1976, Milán, Itálie) byl italský novinář, scénárista, filmový producent a editor filmových časopisů. Jeho kariéra zahrnovala významné působení v italském filmovém průmyslu jak v oblasti žurnalistiky, tak v oblasti filmové tvorby. Novinářská kariéra Baracco se proslavil především jako editor významných italských filmových časopisů. V letech 1945 až 1952 vedl populární týdeník Hollywood, který patřil mezi nejrozšířenější filmové časopisy v poválečné Itálii. Následně v letech 1953 až 1961 řídil Festival - piccolo settimanale di attualità cinematografiche (Malý týdeník filmových aktualit). Souběžně v letech 1947 až 1958 působil jako editor časopisu Novella Film, kde během svého působení připravil celkem 575 čísel pro milánské vydavatelství Vitagliano. Všechny tyto časopisy se vyznačovaly bohatým obrazovým materiálem a přinášely informace o filmech ve výrobě, profily herců a režisérů, přičemž na obálkách se pravidelně objevovaly portréty populárních herců a hereček té doby. V letech 1948 až 1953 zastával také pozici odpovědného ředitele druhé série prestižního filmového časopisu Cinema. Filmová kariéra Po úspěšné novinářské dráze se Baracco začal věnovat také filmovému průmyslu. V roce 1961 založil společně s Minem Loyem produkční společnost Zenith Cinematografica, kde působil jako výkonný producent až do roku 1964. Tato společnost se zaměřovala především na financování dokumentů a středometrážních filmů pro mládež. V období mezi lety 1962 a 1972 se Baracco věnoval především scenáristické práci a podílel se na scénářích přibližně dvaceti filmů. Spolupracoval s významnými italskými režiséry jako byli Vittorio Sala, Alessandro Blasetti, Mauro Bolognini, Dino Risi a Alberto Lattuada. S Alessandrem Blasettim vytvořil v roce 1966 film Io, io, io... e gli altri (Já, já, já... a ti druzí), který představoval inteligentní galerii maloměšťáckého egoismu. S Maurem Bologninim spolupracoval v roce 1967 na filmu Arabella, který však kritika považovala za poněkud povrchní dílo. Nejvýznamnější díla Mezi Baraccovy nejznámější scénáristické práce patří několik výrazných filmů. Byl autorem scénáře k filmu Spy in Your Eye (1965, italsky Berlino - Appuntamento per le spie) režiséra Vittoria Saly, dobrodružnému špionážnímu thrilleru s Brettem Halseyem a Pier Angeli v hlavních rolích. V roce 1968 napsal úvodní treatment pro kultovní film Danger: Diabolik režiséra Maria Bavy, který byl založen na populárním italském komiksu. Tento psychedelický kriminální film s Johnem Phillipem Lawem v hlavní roli se stal jedním z nejoriginálnějších komiksových adaptací své doby. V roce 1967 se podílel na scénáři komediálního fantasy filmu Ghosts, Italian Style (italsky Questi fantasmi) režiséra Renata Castellaniho. Film vypráví příběh manželského páru Pasquala a Marie (v podání Vittoria Gassmana a Sophii Loren), kteří žijí v údajně strašidelném paláci a neplatí nájem. Když Pasquale najde v kredenci jídlo, myslí si, že za tím stojí duchové. Jeho nejvýznamnějším dílem se stal film Come Have Coffee with Us (1970, italsky Venga a prendere il caffè... da noi) režiséra Alberta Lattuady s Ugo Tognazzim v hlavní roli. Film byl adaptací románu La spartizione od Piera Chiary a vypráví příběh daňového inspektora Emerenziana, který se ve středním věku rozhodne najít si bohatou manželku. Cestuje do Itálie, kde potká tři sestry, které sice nejsou mladé ani krásné, ale zdědily značné jmění. Rozhodne se jednu z nich si vzít. Za scénář k tomuto filmu získal Baracco v roce 1971 prestižní italské filmové ocenění Nastro d'Argento (Stříbrná stuha) za nejlepší scénář. Film získal také ocenění za nejlepší herečku ve vedlejší roli pro Francescu Romanu Coluzzi. Adriano Baracco zemřel 22. července 1976 v Miláně ve věku 68 let, zanechávaje za sebou významný odkaz v italské filmové žurnalistice i kinematografii. Jeho práce jako scénáristy a producenta přispěla k rozvoji italské kinematografie v poválečném období a zejména v 60. letech 20. století.