E.J. Ballantine

E.J. Ballantine, narozen 3. prosince 1887 v Edinburghu ve Skotsku, byl britský divadelní a filmový herec. Svou kariéru zasvětil především divadlu, kde se prosadil jako uznávaný charakterní herec na Broadwayi, později se objevil i v několika významných hollywoodských filmech. Divadelní kariéra E.J. Ballantine patřil k výrazným postavám broadwayské divadelní scény první poloviny 20. století. Na Broadwayi účinkoval ve třiceti inscenacích, kde ztvárnil širokou škálu charakterních rolí. Mezi jeho významné divadelní role patřilo ztvárnění postavy Smitty v inscenaci S.S. Glencairn, kde se v roce 1929 představil nejen jako herec, ale také jako režisér. V průběhu 20. a 30. let se objevil v mnoha dalších divadelních produkcích, kde ztvárnil postavy jako Sorin, Fazio, Marcellus či Malcolm. Jeho divadelní kariéra vyvrcholila v 40. letech, kdy se představil v inscenacích jako The Beautiful People (1941) v roli Williama Prima, Mr. Big (1941) jako The Little Man a The Moon Is Down (1942) jako George Corell. Jeho poslední významnou broadwayskou rolí byla postava Gentlemana v inscenaci King Lear (1950-1951). Filmová kariéra Přestože byl Ballantine primárně divadelním hercem, ve 40. letech se objevil i v několika hollywoodských filmech. Jeho filmový debut přišel v roce 1943 ve válečném dramatu The Moon Is Down, adaptaci stejnojmenného románu Johna Steinbecka. Ve filmu režiséra Irvinga Pichela ztvárnil postavu George Corella, místního zrádce, který pomáhá nacistům při okupaci malého norského města. Film byl kritikou oceňován jako jeden z nejlepších propagandistických snímků válečné éry. V roce 1944 se Ballantine objevil ve filmu Tampico, kriminálním dramatu s prvky film-noir, kde ztvárnil menší roli Silhouette Man po boku hvězd jako Edward G. Robinson a Lynn Bari. Snímek vyprávěl příběh kapitána obchodní lodi, který se zaplete do špionážní zápletky během druhé světové války. Jeho poslední filmovou rolí byla postava Moodyho v komedii Magic Town (1947) režiséra Williama A. Wellmana. V tomto snímku, kde hlavní role ztvárnili James Stewart a Jane Wyman, se představil příběh průzkumníka veřejného mínění, který objeví město dokonale odrážející názory celého národa. Závěr kariéry a odkaz Po svém posledním broadwayském vystoupení v King Lear v roce 1951 se E.J. Ballantine postupně stáhl z veřejného života. Zemřel 20. října 1968 v Londýně ve věku 80 let. Přestože jeho filmografie čítá pouze tři snímky, jeho rozsáhlá divadelní kariéra z něj činí významnou postavu amerického divadla první poloviny 20. století. Ballantine je připomínán především jako všestranný charakterní herec, který dokázal přesvědčivě ztvárnit širokou škálu postav jak na divadelních prknech, tak před filmovou kamerou.