György Pálfi

György Pálfi se narodil 11. dubna 1974 v Budapešti v Maďarsku a je maďarským režisérem známým svým experimentálním a vizuálně odvážným přístupem k filmové tvorbě. Začal natáčet experimentální filmy na Super 8 již v roce 1987 a postupně se vypracoval mezi nejvýznamnější představitele současné maďarské kinematografie. Průlomový debut a mezinárodní uznání Mezinárodní pozornost získal svým režijním debutem Hukkle (2002), který vyhrál cenu European Discovery/Fassbinder Award na European Film Awards. Hukkle je film, který se nevejde do žádného žánru, jedná se o maďarský snímek s téměř žádnými dialogy, který je skutečně jedinečný. Film je založen na skutečných událostech, které se odehrály v Maďarsku mezi lety 1914 a 1929. Hukkle byl vybrán jako maďarský kandidát na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Mezinárodní průlom s filmem Taxidermia Jeho provokativní pokračování Taxidermia (2006) bylo promítáno na Filmovém festivalu v Cannes v sekci Un Certain Regard a stalo se jedním z mezinárodně nejuznávanějších maďarských filmů. Taxidermia, první spolupráce se scenáristkou Zsófiou Ruttkay a opět fotografovaná Gergelym Poharnokm, je svého druhu generační ságou se sarkastickými a groteskními tóny a naprosto bez šťastného konce. Také Taxidermia byla vybrána jako maďarský kandidát na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Pokračující experimentální tvorba Pálfi pokračoval v prozkoumávání nekonvenčního vyprávění prostřednictvím děl jako Final Cut: Ladies and Gentlemen (2012), Free Fall (2014) a His Master's Voice (2018). Free Fall vypráví příběh staré ženy, která letí kolem šesti pater poté, co skočila ze střechy svého bytového domu - šest příběhů o ubohém stavu lidstva, vyprávěných s humorem a vzácnou představivostí za doprovodu pulzujícího soundtracku od Amona Tobina. Pálfi také získal cenu ARTE International Prize na Les Arcs Film Festival za svůj projekt The Voice. Jeho nejnovější celovečerní film Perpetuity (2021) byl součástí oficiální selekce na Tallinn Black Nights Film Festival v roce 2021.