Dano Zivojinovic

Dano Zivojinovic, narozen 4. června 1905 ve Vršaci v Srbsku (tehdejší Jugoslávie), byl herec srbského původu, který se prosadil v československé kinematografii 30. let 20. století. Jeho herecká kariéra je spojena především s třemi významnými filmy z předválečného období. Filmová kariéra Zivojinovic debutoval ve filmu Kariéra matky Lízalky (1937), režírovaném Ladislavem Bromem. V tomto snímku ztvárnil španělského zpěváka a podílel se také na hudební stránce filmu, když společně s Evou Gérovou nazpíval píseň "Nad Granadou slunce nezhasíná" s hudbou Josefa Dobeše a textem Ladislava Broma. Film vypráví příběh Marie Lízalové a její dcery Mařenky, která sní o kariéře filmové hvězdy. Ačkoliv Zivojinovicova role nebyla hlavní, jeho pěvecký výkon přispěl k celkové atmosféře tohoto populárního filmu. Hlavní role a další tvorba Následující rok (1938) přinesl Zivojinovicovi výraznější roli ve filmu Ze všech jediná, kde ztvárnil jugoslávského průmyslníka Milana Bora. V tomto romantickém snímku režiséra Václava Binovce hrál po boku Trudy Grosslichtové, která ztvárnila bankovní úřednici Lídu Veselou. Příběh pojednává o vztahu mezi Lídu a Milanem, který se vydává za někoho jiného. Film obsahoval také hudební čísla, kde Zivojinovic opět uplatnil svůj pěvecký talent, když nazpíval píseň s hudbou Járy Beneše a textem Václava Špilara. Jeho herecký výkon v roli charismatického podnikatele byl důležitou součástí tohoto romantického příběhu z prostředí mezinárodních finančních kruhů. Pozdější kariéra a odkaz Posledním známým filmem, ve kterém Dano Zivojinovic účinkoval, byla hudební komedie Veselá bída (1939) režiséra Miroslava Cikána. I v tomto snímku se podílel na hudební složce, když nazpíval píseň s hudbou Josefa Stelibského a textem Jaroslava Mottla a Josefa Neuberga. Film vypráví příběh dvou mladých autorů, kteří nabídnou svou operetu slavné subretě. Ačkoliv Zivojinovicova role v tomto filmu nebyla hlavní, opět přispěl svým pěveckým talentem k celkovému vyznění snímku. Dano Zivojinovic zemřel 12. ledna 1983 v Bratislavě, tehdejším Československu (dnes Slovensko). Jeho filmografie, ačkoliv nepříliš rozsáhlá, představuje zajímavý příklad umělce, který se jako cizinec dokázal prosadit v československé kinematografii předválečného období a zanechal svůj otisk především v hudebně laděných filmech konce 30. let.