Karl Noll

Karel Noll (4. listopadu 1880, Německý Brod, Rakousko-Uhersko [nyní Havlíčkův Brod, Česká republika] – 29. února 1928, Praha-Královské Vinohrady) byl český divadelní a filmový herec, který se proslavil především jako první filmový představitel vojáka Švejka. Divadelní začátky Karel Noll se narodil do rodiny pekaře a již od mládí toužil stát se hercem. Proti vůli rodičů utekl ke Košnerově kočovné divadelní společnosti do Ústí nad Orlicí, kde získal první herecké zkušenosti. Postupně prošel několika divadelními společnostmi a působil v kamenných divadlech v Brně, Plzni a hostoval i ve Vídni. V roce 1911 se oženil s herečkou Ellou (Eliškou) Nollovou, se kterou později společně vystupoval. Po příchodu do Prahy se stal oblíbencem publika a vystupoval v mnoha kabaretních a komediálních scénách, například v Rokoku, Apollu, Revoluční scéně, Švandově divadle a dalších. V roce 1925 přijal angažmá v Divadle Vlasty Buriana, kde působil až do své smrti. Filmová kariéra Na filmovém plátně debutoval Karel Noll v roce 1920, kdy se objevil v malých rolích v němých filmech Plameny života a Červená Karkulka. Následovaly role v dalších němých snímcích jako Kříž u potoka (1921), Černí myslivci (1921), Tulákovo srdce (1922) a Prodaná nevěsta (1922), kde ztvárnil Kecala. Významné role získal také ve filmech Lucerna a Velbloud uchem jehly (1926) režiséra Karla Lamače, Do panského stavu (1926) a V panském stavu (1927), kde vytvořil herecký pár s Antonií Nedošinskou, a v Batalionu (1927) režiséra Přemysla Pražského. Švejk – životní role Zlomovým okamžikem v Nollově kariéře bylo účinkování v dramatizaci Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka v Revoluční scéně v roce 1921, kde ztvárnil titulní postavu. Jeho ztvárnění Švejka vycházelo z ilustrací Josefa Lady a bylo údajně schváleno i samotným Jaroslavem Haškem. V roce 1926 přenesl tuto roli na filmové plátno v němém filmu Dobrý voják Švejk režiséra Karla Lamače. Film zaznamenal obrovský úspěch a Noll se stal ikonickým představitelem této postavy. Následovala tři pokračování – Švejk na frontě (1926), Švejk v ruském zajetí (1926) a Švejk v civilu (1927). Přestože pokračování již nedosáhla takového ohlasu jako první díl, Nollovo ztvárnění Švejka se stalo měřítkem pro všechny pozdější filmové představitele této postavy. Herecký styl a odkaz Karel Noll byl oblíbeným představitelem komických a lidových postav, k čemuž ho předurčovala jeho malá, zavalitá postava, kulatý obličej a bystrá očka. Vynikal jednoduchým, ležérním a klidným hereckým stylem, vysokou mrštností, výřečností a pozorovacím talentem. Dokázal se uplatnit i v charakterních rolích. Na začátku roku 1928 začal natáčet komedii Modrý démant režiséra Miroslava J. Krňanského, ale před dokončením filmu náhle 29. února 1928 v Praze zemřel ve věku nedožitých 48 let. Je pochován na Vinohradském hřbitově v Praze. Přestože jeho filmová kariéra trvala pouhých osm let, jeho ztvárnění vojáka Švejka zůstává nesmazatelně zapsáno v historii české kinematografie.