Hugh Armstrong

Hugh Armstrong (3. června 1944 – 26. ledna 2016) byl britský divadelní, televizní a filmový herec. Narodil se v East Retford v Nottinghamshire v Anglii a proslavil se především svým ztvárněním monstra v kultovním britském hororu Death Line z roku 1972 a rolí Harryho Waxe ve filmu How to Get Ahead in Advertising po boku Richarda E. Granta. Počátky kariéry a vzdělání Armstrong studoval na Bedford Modern School a po krátké službě v armádě se rozhodl pro hereckou dráhu. Vystudoval prestižní Rose Bruford drama school, kde získal základy svého hereckého umění. Jeho první významnou filmovou rolí byl Ted, šofér ve snímku Prudence and the Pill z roku 1968, kde hrál po boku Davida Nivena a Deborah Kerrové. Tato role mu otevřela dveře do světa filmu, kde postupně budoval svou kariéru. Průlomová role v Death Line Skutečný průlom v Armstrongově kariéře přišel s rolí monstra v kultovním hororu Death Line (v USA známém jako Raw Meat) z roku 1972, kde hrál po boku Donalda Pleasence a Christophera Lee. Jeho výkon byl kritiky vysoce ceněn, neboť dokázal něco téměř nemožného – učinil z groteskního násilného kanibala postavu, která vzbuzuje soucit a sympatie. Film režírovaný Garym Shermanem vypráví příběh o potomkovi dělníků, kteří byli pohřbeni zaživa při stavbě londýnského metra v 19. století a přežívali v podzemí díky kanibalismu. Armstrongova fyzicky náročná role s minimem dialogů, ale s výraznou emocionální hloubkou, je dodnes považována za jednu z nejpůsobivějších v žánru hororu. Duchovní cesta a divadelní společnost Po roli ve filmu Eagle in a Cage z roku 1972 Armstrong strávil několik let cestováním po světě, přičemž značnou část tohoto období pobýval v Indii. Zde založil kočovnou divadelní společnost v ášramu Bhagwana Shree Rajneeshe v Púně. Pod jeho vedením společnost cestovala po Indii a vystupovala dokonce i před Indirou Gándhíovou. Jako člen hnutí Rajneesh později odešel do Spojených států, ale opustil je ještě před skandálním kolapsem tohoto hnutí v Oregonu. Návrat k filmu a televizi Po návratu do Velké Británie Armstrong pokračoval v práci ve filmu a televizi. V roce 1982 se objevil jako Jun Priest ve fantasy filmu The Beastmaster režiséra Dona Coscarelliho, kde hlavní roli ztvárnil Marc Singer. Film, ačkoliv nebyl při svém uvedení do kin komerčně úspěšný, získal později kultovní status díky častému vysílání na kabelových televizích v USA. V roce 1989 ztvárnil roli Harryho Waxe v satirické komedii How to Get Ahead in Advertising, kde hrál po boku Richarda E. Granta. Tento film režiséra Bruce Robinsona je temnou satirou na konzumní společnost a reklamní průmysl v Británii éry Margaret Thatcherové. Televizní a divadelní práce Armstrong se během své kariéry objevil v řadě televizních seriálů, včetně UFO, The Misfit, The Bill, Minder, Funny Business, Between the Lines a London's Burning. Jeho poslední rolí byl "Old Drunk" (Starý opilec) v televizním filmu Stuart: A Life Backwards z roku 2007, kde hlavní role ztvárnili Benedict Cumberbatch a Tom Hardy. Kromě filmové a televizní práce byl Armstrong také členem prestižní Royal Shakespeare Company a později National Theatre. V roce 1975 ztvárnil R.P. McMurphyho v inscenaci One Flew Over The Cuckoo's Nest v Everyman Theatre v Liverpoolu, kde hrál po boku Billa Nighyho a Julie Waltersové. Na divadelních prknech se objevil v produkcích jako Days in the Trees, The Meteor, US, Staircase a The Thwarting of Baron Bolligrew pro Royal Shakespeare Company a v inscenacích The White Devil, The Travails of Sancho Panza a The Cheats of Scapin pro National Theatre. Hugh Armstrong zemřel 26. ledna 2016 ve věku 71 let v londýnské čtvrti Kilburn. Jeho přítel Clive Akass o něm v nekrologu napsal: "Život byl Hughovo divadlo. Byl cestujícím bavičem a až do nemoci, která poznamenala jeho pozdější léta, a někdy i během ní, přinášel smích všude, kam přišel."