Aino Angerkoski

Aino Elina Angerkoski (9. ledna 1898 Petrohrad – 30. března 1974 Helsinky) byla finská zpěvačka a filmová herečka. Narodila se v Petrohradě, kde její otec pracoval jako mechanik v továrně. Rodina žila v Rusku až do revoluce v roce 1917, kdy se přestěhovala do Finska, nejprve do Terijoki. Hudební kariéra Aino Angerkoski byla altovou zpěvačkou a svůj první koncert uspořádala v roce 1932. Později zpívala v Rozhlasovém sboru a sólovém sboru Finské opery. V roce 1936 nahrála 12 písní ve spolupráci s Aapo Similou, Elli Rannou, Armasem Hantu a Gustafem Nieminenem. Byla jazykově velmi nadaná – kromě finštiny a švédštiny ovládala také ruštinu a francouzštinu. Filmová kariéra Ve filmovém průmyslu působila Aino Angerkoski v letech 1937–1961, kdy se objevila celkem ve 26 finských filmech, většinou v menších rolích a jako komparzistka. Mezi její nejvýznamnější filmové role patřila postava Ines Kontiokorpi ve filmu Ketunhäntä kainalossa (1940), který režíroval Hugo Hytönen. Tento hudební komediální film, ačkoliv byl kritikou i diváky přijat velmi chladně, představoval jeden z jejích nejvýraznějších výstupů. Dalším významným snímkem v její filmografii byl muzikál 2 hauskaa vekkulia (1953) režiséra Lasse Pöystiho, kde ztvárnila roli paní Hopeaheimo. Rodinné vazby a osobní život Aino Angerkoski pocházela z umělecké rodiny – jejím bratrem byl herec Kaarlo Angerkoski a švagrovou známá finská herečka Siiri Angerkoski, která se proslavila mnoha filmovými rolemi a získala dvě ceny Jussi za dramatické role. V civilním životě pracovala Aino jako úřednice v adresním oddělení helsinské policie. Zajímavostí je, že se objevila v pěti filmech společně se svým bratrem Kaarlem a jeho manželkou Siiri: Tulitikkuja lainaamassa (1938), Nummisuutarit (1938), Helmikuun manifesti (1939), Halveksittu (1939) a SF-Paraati (1940), všechny produkované společností Oy Suomen Filmiteollisuus.