Gina Alajar

Gina Alajar, narozená 28. června 1959 v Tondo, Manila, Filipíny, vlastním jménem Regina Liguid Alatiit, je uznávaná filipínská herečka a televizní režisérka. Narodila se jako nejstarší dítě Bernardina Alatiita z Roxas City a Angeliky Liguid z Cavite. Vzdělání získala na Centro Escolar University, kde absolvovala jednoroční kurz cestovního ruchu. Počátky herecké kariéry Svou hereckou kariéru zahájila již v osmi letech ve filmu Kaibigan Kong Sto. Nino (1967), za který získala ocenění FAMAS pro nejlepší dětskou herečku. Následně se objevila v dalších dětských rolích, včetně postavy Irene Marcos ve filmu Pinagbuklod ng langit (1969) a jednoho z dětí v Lino Brockově snímku Wanted: Perfect Mother (1970). V roce 1973 se již jako hvězda filmové společnosti Sampaguita objevila v remaku filmu Cofradia. Vrchol filmové kariéry V 70. a 80. letech se Gina Alajar vypracovala mezi nejuznávanější filipínské herečky. Její filmografie zahrnuje desítky významných snímků, mezi nimiž vynikají především Brutal (1980), Salome (1981), Playgirl (1981), Bayan Ko (1984) a Mulanay: Sa pusod ng paraiso. Během své kariéry spolupracovala s nejvýznamnějšími filipínskými režiséry jako Lino Brocka, Ishmael Bernal, Maryo J. de los Reyes, Chito S. Roño, Gil Portes a Marilou Diaz-Abaya. Její herecký talent se projevil i v náročnějších rolích ve filmech jako Moral (1982), Sister Stella L. (1984) a Bulaklak ng City Jail (1985). Ocenění a uznání Gina Alajar patří mezi nejúspěšnější a nejoceňovanější herečky filipínské kinematografie. Získala tzv. filipínský filmový grand slam, což znamená, že obdržela ocenění pro nejlepší herečku nebo nejlepší herečku ve vedlejší roli od všech hlavních filipínských filmových organizací. Mezi její nejvýznamnější ocenění patří čtyři ceny URIAN - tři za nejlepší herečku ve filmech Brutal (1980), Salome (1981) a Bayan Ko (1984) a jedna za nejlepší herečku ve vedlejší roli za film Biktima (1990). Filmová akademie Filipín (FAP) jí dvakrát udělila cenu za nejlepší herečku ve vedlejší roli za filmy Kaya kong abutin ang langit (1984) a Andrea, paano ba ang maging isang ina? (1990). V roce 1991 dosáhla bezprecedentního úspěchu, když na Catholic Mass Media Awards získala současně cenu za nejlepší herečku za film Biktima (1990) a za nejlepší herečku ve vedlejší roli za Andrea, paano ba ang maging isang ina? (1990). Mezinárodní projekty Kromě domácí tvorby se Gina Alajar objevila i v amerických filmech natáčených na Filipínách, jako jsou Caged Fury (1983), Birds of Prey (1988) a The Debut (2000), který režíroval americko-filipínský režisér Gene Cajayon. V roce 1998 ztvárnila dvě významné role - svatou Matku Ignaciu v Mother Ignacia - Ang uliran a matku Josého Rizala ve filmu José Rizal režisérky Marilou Diaz-Abaya. Účinkovala také v oceňovaném nezávislém filmu Mga munting tinig (2002), který získal nominace a ocenění na filmových festivalech v Bangkoku a Palm Beach. Divadelní tvorba Vedle filmové a televizní tvorby se Gina Alajar věnovala i divadlu. Byla členkou divadelního souboru Dulaang UP, kde v roce 1992 účinkovala v inscenaci "Misteryo ng Pumpon ng Rosas", což byla adaptace hry Manuela Puiga "Mystery of the Rose Bouquet". Režisérská kariéra Od počátku 21. století se Gina Alajar začala více věnovat režii televizních pořadů. Režírovala televizní seriály pro GMA Network, včetně populárních titulů jako Vietnam Rose (2005) a Majika (2006). Její režisérská práce zahrnuje také seriál Kadenang Kristal (1995-1996) a Hawak Ko Ang Langit (2003). Kromě režie se věnuje i vedení hereckých workshopů pro nové talenty ve filmovém průmyslu. Osobní život V roce 1978 se Gina Alajar provdala za herce Michaela de Mesu, s nímž má tři syny - Ryana, Geoffa a A.J. Eigenmanna, kteří se všichni vydali na hereckou dráhu. Manželství skončilo rozvodem v roce 2006. V současnosti se věnuje jak herectví, tak režii, přičemž čerpá sílu ze své víry a podpory svých synů.