Susan Africa

Susan Africa, narozená 20. srpna 1959 v Quezon City na Filipínách, je herečka , která se během své čtyřicetiletí kariéry etablovala jako jedna z nejvýznamnějších postav filipínského filmu a televize. Po umístění na druhém místě v soutěži krásy Binibining Pilipinas v roce 1980 se rozhodla pro kariéru v zábavním průmyslu. Divadelní začátky a herecké vzdělání Susan Africa se k herectví dostala prostřednictvím hereckého workshopu na popud své tety Odette Marquez, filmové producentky, která si myslela, že jí to pomůže překonat plachost. Jako mladá herečka měla mentory Joela Lamangana a Soxie Topacio. Svou kariéru začala v divadle v produkci General Goyo (1979) pro Bulwagang Gantimpala (nyní Gantimpala Theater Foundation). Mezi její další divadelní práce pro Gantimpalu patřily hry Kanser, Bien Aligtad, Biyaheng Timog, Bongbong at Kris. Působila také v Teatro Pilipino (The Importance of Being Ernest, Regina Ramos), Dramatis Personae (Antigone) a Dulaang UP (Juna Luna) a byla režírována Rolandem S. Tiniem, Tonym Espejem, Joelem Lamanganem, Antonem Juanem a Nononem Padillou. Průlom ve filmu Olongapo, The Great American Dream Susan Africa získala cenu za nejlepší herečku ve vedlejší roli na Metro Manila Film Festival v roce 1987 za svou roli Charlie ve filmu Olongapo, The Great American Dream. Film režíroval Chito Roño a tato role znamenala pro Susan Africa významný milník v kariéře. Kvůli své roli záporné mama san začala být typově obsazována jako bohatá "matapobre", která byla vždy zlá a naštvaná na všechny. Po třech letech takového typového obsazování se rozhodla přestat přijímat nabídky, pokud měla postava, kterou měla ztvárnit, být zlá a špatná. Televizní sláva v seriálu Mara Clara Susan Africa je také dobře známá svou pětiletou rolí Susan Davis v dlouhodobě vysílaném televizním seriálu Mara Clara. V roce 1992 získala roli Susan Davis v ikonickém seriálu stanice Kapamilya Mara Clara, který se soustředil na příběh dvou dětí vyměněných při narození. Susan hrála skutečnou matku Clary (Gladys Reyes), ale nakonec vychovávala Maru (Judy Ann Santos) kvůli zlým machinacím Susan manžela Garyho (Eruel Tongco). Susan přesvědčivě ztvárnila slabosrdečnou ženu, která neměla jinou možnost než vzdát se vlastní dcery a následovat plány svého manžela - což bylo daleko od její skutečné osobnosti nezávislé a kariérně orientované ženy. Mezinárodní produkce a významné filmy Susan Africa se podílela na několika mezinárodních produkcích, jako jsou Noriega: God's Favorite (2000), Blood Surf (2000) a Under Heavy Fire (2001). Ve filmu Biyaheng Lupa (2009) režiséra Armanda Laa ztvárnila postavu Woman in Black. V roce 2021 si zahrála Tita Myra ve filmu Gameboys: The Movie. Hele sa Hiwagang Hapis a mezinárodní uznání Mezi její oceňované výkony patří Hele sa Hiwagang Hapis (2016), který soutěžil na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu a získal chválu od Meryl Streep. Susan Africa hrála Aling Hule, matku, která ztratila své děti v povstání a doprovází Gregorii de Jesus při hledání těla jejího manžela. V tomto osmihodinovém historickém eposu režiséra Lava Diaze ztvárnila truchlící matku Aling Hule. Když Hele sa Hiwagang Hapis vyhrál cenu Silver Bear pod předsednictvím Meryl Streep v Berlíně v roce 2016, kolovala a stala se virální fotografie Streep a Africa. Velká část toho byla kvůli velmi diskutovanému výkonu Susan Africa ve filmu, kde byla vidět, jak se plazí blátem kvůli ztrátě svých dětí. Televizní kariéra napříč stanicemi V roce 2005 přešla k rivalské stanici GMA Network, aby hrála vedlejší roli v Now and Forever: Mukha a následující rok si vzala televizní pauzu, ale vrátila se v roce 2007 prostřednictvím ABS-CBN Palimos ng Pag-ibig. Africa později občas pracovala pro TV5 a Kapamilya pořady v roce 2011. V roce 2013 se vrátila k GMA-7 po Huwag Ka Lang Mawawala a byla vidět v Kapuso telenovelách včetně Prinsesa ng Buhay Ko a Ang Dalawang Mrs. Real. Africa se vrátila k ABS-CBN na konci roku 2014. Je nejlépe známá svými pozoruhodnými výkony v několika hitových televizních seriálech včetně Mara Clara (1992) a Kadenang Ginto (2018). Osobní život a další aktivity Susan Africa je vdovou herce Spanky Manikana. Poprvé se s Manikanem setkala, když s ním hrála v produkci General Goyo Benjamina Pascuala režírované Lamanganem v roce 1979. Africa pracovala s Ballet Philippines Cultural Center of the Philippines jako manažerka/ředitelka korporátního rozvoje od roku 1986 do 2000 a s Asian Institute of Management (AIM) jako manažerka/zástupkyně ředitele pro vztahy s absolventy od roku 2000 do 2014. Africa také moderovala pořady PTV4 For Art's Sake (1989) a Sesame (1984).