59%
Kuličky
- Drama
- Komedie
Petr Mančal, rozhlasový a divadelní režisér, patří mezi nejvýraznější osobnosti české rozhlasové tvorby. Vystudoval režii na pražské DAMU a krakovské PWST a profesně se věnuje rozhlasové a divadelní režii. Jeho umělecké směřování formovala nespoutanost Filipa Topola, láska k obrazům Hieronyma Bosche a sportovní zkušenost ze závodního běhání v dospívání. Divadlo pro něj dlouho představovalo cosi umělého, až ho na konci gymnázia – pod záminkou dada – začal sám zkoušet. Významný vliv na jeho profesní dráhu měla studijní stáž v polském Krakově a následná rozhlasová praxe v elévském oddělení.
Rozhlasová tvorba
Petr Mančal se postupně vypracoval mezi nejvýraznější rozhlasové tvůrce se slabostí pro Drákulu anebo díla Thomase Bernharda. Významného úspěchu dosáhl, když získal na festivalu Prix Radio 1. místo v kategorii drama za hru Pepik Knedlik - Sladké snění o mučení. Při své tvorbě čerpal zkušenosti od legendy rozhlasové režie Karla Weinlicha. Toto ocenění mu bylo uděleno na závěrečném večeru Prix Bohemia Radio v Arcibiskupském paláci v Olomouci, kde o vítězích rozhodovala odborná porota i studenti.
Český rozhlas uvedl několik jeho krátkých dramat, z nichž některé byly oceněny na mezinárodních festivalech. Kromě režijní práce také přispívá glosami do Týdeníku rozhlas. Mezi jeho významné režijní počiny patří spolupráce se scenáristou Markem Epsteinem na dystopické hře Na věky věků, která navázala na jejich úspěšnou spolupráci na hře Pescho. Hra Na věky věků pojednává o hledání zapomenutého citu ve světě mezi věčností a zkázou. Mančal pro tuto hru obsadil do hlavní role Luboše Veselého, dále pak Petru Špalkovou, Svatopluka Skopala a Terezu Hofovou. Tato hra se dostala na shortlist prestižní mezinárodní soutěže Prix Italia 2019.
Dalším významným projektem byla rozhlasová adaptace hry Léto v Laponsku od autorů Petra Pýchy a Jaroslava Rudiše. Jde o roadstory o cestě na sever, na jejíž rozhlasové úpravě spolupracoval s Kateřinou Rathouskou a samotnými autory. V režii Petra Mančala účinkovali Martin Myšička, Jana Stryková, Hana Maciuchová, Jiří Ornest a další.
K jeho pozoruhodným dílům patří také rozhlasový "dokument" Josef, pokus o portrét člověka, který vznikl podle scénáře Dory Kaprálové. Tento projekt je ojedinělý svým přístupem k rekonstruování určité události nebo situace, konkrétně se jedná o portrét Josefa, řidiče brněnské autobusové linky.
Jako rozhlasový dramaturg spolupracoval s režisérkou Kateřinou Duškovou na úpravě hry, kterou značně zkrátili především o pasáže, v nichž hlavní postava popisuje a vysvětluje své pocity. Text díky tomu získal na dynamice i tajemnosti. Mančal se ve své tvorbě vyhýbá obecným nešvarům české rozhlasové tvorby: ilustrativnosti, stereotypní zvukovosti a přílišnému důrazu na literární složku.
Autorská tvorba
Petr Mančal se věnuje také vlastní tvorbě - poezii píše již od svých 11 let. Je autorem rozhlasové hry Exekuce, kterou sám režíroval a v níž účinkovali Hynek Čermák, Luboš Veselý a Matouš Ruml. Zajímavostí je, že pochází z rodu Mančalů, který podle jeho slov "přišel původně snad z Francie nebo Španělska". S rozhlasem má jeho rodina historické spojení - rozhlasový hlasatel Zdeněk Mančal zahájil 5. května 1945 Pražské povstání.
Další projekty
Petr Mančal se podílel také na publicistických pořadech, například spolu s Milanem Kudrysem vytvořil pořad věnovaný takzvaným „skandalizovaným nemocem", jako byla tuberkulóza, cholera, SARS nebo nemoc šílených krav. Významným počinem byla také jeho práce na dokumentu o divadelní tvorbě českého výtvarníka, režiséra a herce Petra Lébla, který vznikl ve spolupráci s jeho kolegy a divadelními teoretiky a obsahoval ukázky z jeho divadelních inscenací.
Jak sám Mančal přiznává, divadlo užíval jako drogu a v rozhlase debutoval tříhodinovkou o Léblovi. Ve své tvorbě má rád "nabroušené autory". Jeho profesionální přístup a originální režijní postupy z něj činí jednu z nejvýraznějších osobností současné české rozhlasové tvorby.
