H. Teislerová

Hermína Týrlová, narozena 11. prosince 1900 v Březových Horách u Příbrami, zemřela 3. května 1993 ve Zlíně, byla významná česká režisérka, výtvarnice, animátorka a scenáristka. Je považována za zakladatelku českého animovaného filmu a bývá označována jako "matka české animace". Dětství a začátky kariéry Hermína Týrlová se narodila v hornické rodině na Příbramsku. Její otec byl řezbář a vyráběl dřevěné figurky, což později ovlivnilo její umělecké směřování. V dětství přišla o oba rodiče - otec zahynul v šachtě a matka zemřela krátce po něm. Jako mladá dívka se přestěhovala do Prahy, kde se živila jako herečka, zpěvačka a tanečnice ve varieté. Zároveň začala psát a ilustrovat dětské časopisy. V roce 1925 nastoupila do Studia AB, kde se seznámila se svým budoucím manželem Karlem Dodalem. Studio vyrábělo animované filmy pro reklamní společnosti jako Elektrajournal a IRE-Film. S Dodalem společně vytvořili pět animovaných reklamních filmů a v roce 1935 spolurežírovali první český komerční loutkový animovaný film Tajemství lucerny. Filmová tvorba Své první zkušenosti s animací prostorové loutky získala při realizaci zakázkového snímku Všudybylovo dobrodružství (1936) a reklamy na obuv Tajemství lucerny (1936). Pro svůj první autorský snímek si vybrala příběh o Ferdovi mravenci, populární postavičce z kreslených novinových seriálů Ondřeje Sekory. Film Ferda Mravenec (1943) se stal významným milníkem v její kariéře. V roce 1945 natočila film Vzpoura hraček, ve kterém kombinovala živého herce s loutkami. Tento snímek získal mezinárodní ocenění na filmovém festivalu v Benátkách v roce 1947. Vrcholné období tvorby Během své dlouhé kariéry vytvořila Hermína Týrlová více než 60 animovaných krátkých filmů pro děti s využitím loutek a techniky stop-motion animace. V krátkém období své tvorby se zaměřila na adaptace pohádek a námětů známých spisovatelů s využitím klasické loutky (Zlatovláska, Míček Flíček, Pasáček vepřů). Později se však vrátila k vlastním inspiračním zdrojům. Hlavní pozornost věnovala materiálu a jeho emotivnímu působení na diváky. V letech 1963-1969 vytvořila šest tzv. vlněných pohádek (Vlněná pohádka, Chlapeček nebo holčička, Sněhulák, Psí nebe, Vánoční stromeček, Hvězda betlémská), ve kterých animovala vlněné vlákno. Mezi její další významné filmy patří Uzel na kapesníku (1958), Vláček kolejáček (1959), Dvě klubíčka (1962) a Příhody Ferdy Mravence (1977). Odkaz a ocenění Hermína Týrlová je jednou z nejvýznamnějších osobností české animace druhé poloviny 20. století. Její filmy jsou určeny především nejmenším dětem, jsou prostoupeny laskavostí a úsměvem, kritizují zlo a špatné vlastnosti jako sobectví, neposlušnost, rošťáctví a lajdáctví. Během své kariéry získala Týrlová mnoho mezinárodních ocenění na festivalech v Benátkách, Cannes, Locarnu a Mar Del Plata. V roce 1952 obdržela Státní cenu Československa. Byla také oceněna na festivalech filmů pro děti v Gottwaldově (dnešním Zlíně). V roce 1980 jí byl udělen Řád Vítězného února a Čestný diplom Za záslužnou práci pro rozvoj československé socialistické kinematografie. V roce 1986 se stala čestnou občankou města Gottwaldov. Hermína Týrlová tvořila filmy až do vysokého věku - ještě v 86 letech natáčela. Po celý život zůstala věrná Zlínu, kde si na louce u ateliérů postavila domek a žila tam se svou dlouholetou přítelkyní kameramankou Mílou Bráníkovou až do své smrti v roce 1993.