Simona Oktábcová

Simona Oktábcová, narozena 3. června 1961 v Praze, je významná česká režisérka a scenáristka dokumentární tvorby. Vystudovala FAMU, obor scenáristika a režie dokumentární tvorby, kde získala titul Mgr. Počátky kariéry Svou televizní činnost započala již na sklonku 80. let, kdy se režijně podílela na magazínu pro kutily a zahrádkáře Receptář nejen na neděli. Pro nejmenší diváky zanechala svůj podpis na oblíbeném nedělním pořadu Studio Kamarád. Od roku 1990 pracuje jako režisérka a scenáristka dokumentární a publicistické tvorby, převážně pro Českou televizi. Mezi její první významné dokumentární filmy patří Domov Máří Magdalény z roku 1991 či portrét zpěváka Štěpána Raka z roku 1995. Dokumentární tvorba Simona Oktábcová se během své kariéry věnovala mnoha žánrům - od studiových pořadů přes reportáže a magazíny až po autorské dokumentární filmy. Významnou měrou se podílela na mnoha dokumentárních cyklech České televize. Na svém kontě má režírování mnoha dílů cyklu Třináctá komnata, který poodhaluje nitro a soukromí českých uměleckých osobností. V rámci tohoto cyklu se setkala například s Ivanou Pavlovou-Hoblovou, Janem Antonínem Duchoslavem, Jitkou Zelenohorskou, Dušanem Kleinem, Petrem Jandou či Stanislavem Fišerem. Dokumentární cykly Mezi další významné televizní cykly, na nichž se Simona Oktábcová podílela, patří GEN, pro který natáčela portréty významných osobností. Pro společnost Febio zachytila v roce 1995 portrét herce Jiřího Sováka. České sportovní hvězdy představila v cyklu Sláva vítězům a je podepsaná také pod cyklem Lapidárium. Věnuje se i takzvaným sociálním dokumentům - příběhům z dětských domovů, výchovných ústavů, azylových domů a vesniček SOS. V roce 2000 natočila dokument ze zákulisí olympijských her v Sydney s názvem Pohlednice ze Sydney. V Rusku natáčela dokument Malá zpráva z velké země. Mezinárodní projekty Simona Oktábcová se podílela i na výrobě dokumentů ze zemí Evropské unie v rámci cyklu U nás v Evropě, které seznamovaly diváky se životem v nejrůznějších městech zemí Evropské unie. V tomto cyklu cestovala po Itálii, Lucembursku a Finsku, kde natáčela portréty lidí z nejrůznějších profesí a různých osudů - vědce, umělce, vozíčkáře, sociální pracovníky a stavaře. Výsledkem bylo pět patnáctiminutových dokumentů, v každém díle byl obsažen osud představitelů jednotlivých povolání ve všech třech zemích. Osudy dětských herců Mnoho let své dokumentární a reportážní práce zasvětila pátráním po osudech českých hereckých hvězdiček. Od poloviny 90. let průběžně natáčela cyklus Osudy hvězd, v němž televizním divákům přiblížila život těch, jimž dětská léta před filmovou kamerou hodně dala, i v mnoha případech hodně vzala. Na základě tohoto cyklu vycházely v českých periodicích její články s rozhovory bývalých dětských hereckých tváří. V roce 2008 vydala pod záštitou České televize knihu Dětství před kamerou: Příběhy slavných dětských hvězdiček, ve které čtenářům představila dvacet oblíbených dětských hereckých hrdinů ze seriálů a filmů jako jsou My všichni školou povinní, Páni kluci, Tajemství proutěného košíku, Jen si tak trochu písknout, Zkoušky z dospělosti, Podnájemníci, Osada havranů, Jak se točí Rozmarýny, Létající Čestmír, Lucie postrach ulice či Chobotničky z druhého patra.