Walter Sedlmayr

Walter Sedlmayr, narozen 6. ledna 1926 v Mnichově, zemřel 14. července 1990 tamtéž, byl významný německý divadelní, televizní a filmový herec pocházející z Bavorska. Proslavil se především jako představitel typických bavorských postav a stal se jednou z nejpopulárnějších osobností německé televizní a filmové scény. Počátky kariéry Po složení válečného abituru v roce 1945 sloužil Sedlmayr ke konci druhé světové války jako pomocník protiletadlové obrany (Flakhelfer). Jeho herecká kariéra začala menšími rolemi v Mnichovském komorním divadle (Münchner Kammerspiele), kterému zůstal věrný více než 25 let, ačkoli zde nikdy nezískal hlavní roli. V 40. a 50. letech se objevoval především v tzv. Heimatfilme (domovských filmech), kde hrál převážně menší vedlejší role po boku hvězd jako byli Heinz Rühmann, Liselotte Pulver a O. W. Fischer. Průlom v kariéře V roce 1971, kdy již spolupracoval s režisérem Rainerem Wernerem Fassbinderem, byl Sedlmayr krátce zatčen, protože v jeho domě byla nalezena ukradená umělecká památka, tzv. Blutenburger Madonna. Později byl zproštěn všech obvinění a mediální pozornost, která se tomuto případu věnovala, mu paradoxně pomohla získat významnější role. Jeho skutečný průlom přišel s hlavní rolí ve filmu Hanse-Jürgena Syberberga Theodor Hierneis oder Wie man ehem. Hofkoch wird (1972), kde ztvárnil kuchaře na dvoře bavorského krále Ludvíka II. Film je koncipován jako monolog, kdy Sedlmayr v roli Theodora Hierneise provází diváky zámky Linderhof, Neuschwanstein a horským domem Schachen, přičemž vypráví o svém životě a kariéře dvorního kuchaře. Za tento výkon získal v roce 1973 Německou filmovou cenu za vynikající herecký výkon. Televizní úspěchy Po úspěchu filmu Theodor Hierneis byl Sedlmayr obsazován do mnoha populárních německých televizních seriálů. Mezi jeho nejvýznamnější televizní role patřily postavy v seriálech Münchner Geschichten (1974-1975), Der Herr Kottnik (1974), kde ztvárnil titulní roli Alfreda Kottnika, Der Millionenbauer (1979-1987), kde hrál rolníka Josefa Hartingera, který prodejem svých pozemků zbohatne, a Polizeiinspektion 1 (1977-1988), kde ztvárnil postavu Franze Josefa Schöningera. Právě role v seriálu Polizeiinspektion 1, kde hrál po boku Uschi Glas a Elmara Weppera, výrazně přispěla k jeho popularitě a známosti. Další aktivity Vedle herectví se Sedlmayr věnoval i dalším aktivitám. Od roku 1982 vystupoval každoročně při tradiční ochutnávce silného piva (Starkbierprobe) na mnichovském Nockherbergu, kde při tzv. Derbleck'n četl politikům levity. Natáčel také náročné cestovatelské dokumenty a působil jako reklamní tvář pivovaru Paulaner. V roce své smrti moderoval týdenní pořad na soukromé rozhlasové stanici Radio Belcanto. V 80. a 90. letech, až do své smrti, pracoval také pro Bavorský rozhlas, kde měl mimo jiné na stanici Bayern 1 rozhlasový pořad "Beehren Sie uns bald wieder". Podnikatelské aktivity Díky filmovým příjmům a dědictví se Sedlmayr stal milionářem. V únoru 1989 otevřel restauraci "Beim Sedlmayr" (dříve Fischerwirt) v mnichovské Westenriederstraße poblíž Viktualienmarktu, jejíž vedení svěřil svému adoptivnímu synovi. V květnu 1990 došlo mezi nimi k vážnému rozkolu, protože Sedlmayr ho obvinil z obchodního podvodu. Tragický konec Walter Sedlmayr byl 14. července 1990 nalezen mrtvý v ložnici svého mnichovského bytu. Byl brutálně zavražděn - svázán, pobodán nožem do břicha a ubit kladivem. Jeho vražda byla široce medializována. V roce 1993 byli z vraždy usvědčeni dva nevlastní bratři, Wolfgang Werlé a Manfred Lauber, bývalí Sedlmayrovi obchodní společníci, a odsouzeni k doživotnímu vězení. Z vězení byli propuštěni v letech 2007 a 2008. Odkaz V roce 2000 bylo po Walteru Sedlmayrovi pojmenováno náměstí Walter-Sedlmayr-Platz v mnichovské čtvrti Feldmoching. Jeho život a vražda se staly námětem televizního filmu Wambo (2001) režiséra Jo Baiera, kde ho ztvárnil herec Jürgen Tarrach, a také jednoho dílu televizního seriálu ARD Die großen Kriminalfälle. Sedlmayr zůstává v paměti diváků jako představitel typického bavorského charakteru - někdy bručounského a lstivého, ale vždy sympatického Bavora.