Roger Joseph Ebert, narozen 18. června 1942 v Urbaně, Illinois, zemřel 4. dubna 2013 v Chicagu, byl americký filmový kritik, novinář, esejista, scenárista a autor. Patřil mezi nejvlivnější a nejuznávanější filmové kritiky v historii americké kinematografie. Počátky kariéry Ebert začal svou novinářskou dráhu již v patnácti letech jako sportovní redaktor pro místní noviny Champaign-Urbana News-Gazette. Během studií na University of Illinois at Urbana-Champaign se stal šéfredaktorem univerzitních novin The Daily Illini. Po získání bakalářského titulu v oboru žurnalistika v roce 1964 studoval rok v Kapském Městě v Jižní Africe díky Rotary stipendiu a následně zahájil doktorské studium na University of Chicago, které však nedokončil. V roce 1966 nastoupil do Chicago Sun-Times, kde se v dubnu 1967 stal hlavním filmovým kritikem – pozice, kterou zastával až do své smrti, tedy neuvěřitelných 46 let. Průlom v kariéře V roce 1975 se Ebert stal prvním filmovým kritikem, který získal Pulitzerovu cenu za kritiku. Téhož roku začal společně s Genem Siskelem z konkurenčního Chicago Tribune moderovat televizní pořad o filmech Opening Soon at a Theater Near You (později přejmenovaný na Sneak Previews). Jejich televizní spolupráce trvala 23 let až do Siskelovy smrti v roce 1999. Dvojice proslula svým hodnotícím systémem "palec nahoru/palec dolů" a frází "Two Thumbs Up", kterou si nechali patentovat. Po Siskelově smrti pokračoval Ebert v pořadu s Richardem Roeperem. Scenáristická tvorba Ačkoliv byl Ebert primárně kritikem, na počátku své kariéry se věnoval i scenáristice. Jeho nejvýznamnějším scenáristickým počinem byl film Beyond the Valley of the Dolls (1970), který napsal pro režiséra Russe Meyera. Film byl původně zamýšlen jako sequel k Valley of the Dolls, nakonec se však stal jeho parodií. Přestože byl při svém uvedení kritiky odmítán, postupem času získal kultovní status. S Meyerem spolupracoval Ebert i na dalších projektech jako Up! (1976) a Beneath the Valley of the Ultra-Vixens (1979). Literární dílo Ebert byl plodným autorem. Mezi jeho nejvýznamnější knihy patří série The Great Movies, ve které shromáždil eseje o filmech, které považoval za nejdůležitější v historii kinematografie. Vydal také sbírky negativních recenzí I Hated, Hated, Hated This Movie (2000) a Your Movie Sucks (2007). V roce 2011 publikoval memoáry Life Itself, které se později staly základem pro stejnojmenný dokumentární film. Zdravotní problémy a pozdní kariéra V roce 2002 byl Ebertovi diagnostikován karcinom štítné žlázy a o rok později rakovina slinných žláz. V roce 2006 podstoupil operaci, při níž mu byla odstraněna dolní čelist. Ztratil schopnost mluvit, jíst a pít, ale navzdory těmto zdravotním komplikacím pokračoval v psaní recenzí a v roce 2007 se vrátil k veřejnému životu. Stal se aktivním na sociálních sítích a jeho blog získal značnou popularitu. V posledním roce svého života napsal rekordních 306 filmových recenzí. Odkaz a význam Roger Ebert zásadně ovlivnil způsob, jakým veřejnost vnímá filmovou kritiku. Jako jediný filmový kritik získal hvězdu na hollywoodském chodníku slávy (2005) a byl jmenován čestným doživotním členem Directors' Guild of America. Získal také cenu za celoživotní dílo od Screenwriters' Guild. Od roku 1999 pořádal filmový festival Ebertfest (původně Overlooked Film Festival) v Champaign-Urbana, který pokračuje i po jeho smrti. Jeho webové stránky RogerEbert.com zůstávají významným zdrojem filmových recenzí a kritik. Ebert byl znám svým přístupným stylem psaní, který dokázal zprostředkovat sofistikované filmové myšlenky běžnému publiku. Podporoval nezávislé a zahraniční filmy, o nichž se domníval, že by mohly oslovit mainstreamové diváky, a prosazoval filmaře jako Werner Herzog, Errol Morris, Spike Lee a Martin Scorsese. Jeho recenze byly publikovány ve více než 200 novinách v USA i v zahraničí a jeho vliv na filmovou kulturu je nepopiratelný.

Život Rogera Eberta