Pascal Aubier se narodil 7. ledna 1943 v Paříži ve Francii a byl francouzský herec a režisér. Zemřel 5. dubna 2025.
Začátky kariéry a spolupráce s Godardem
Pascal Aubier pracoval jako asistent režie u Jean-Luca Godarda na filmech Band of Outsiders, Contempt, Pierrot le Fou, Masculine Feminine a Weekend. Začínal jako asistent na projektu Paris Vu Par v letech 1963-64 pro Claude Chabrola, Erica Rohmera, Jeana Roucha, Jean-Daniela Polleta a Jean-Luca Godarda. Později pracoval na filmech Pierrot le Fou a Masculine Feminine. Tato spolupráce s předními představiteli francouzské nové vlny výrazně ovlivnila jeho pozdější režijní přístup.
Režijní debut
V roce 1970 natočil svůj první celovečerní film Valparaiso, Valparaiso. Film byl popsán jako dílo o dvou nejdůležitějších věcech: revoluci a lásce. Valparaiso, Valparaiso z roku 1971 režíroval Pascal Aubier s Alainem Cunym, Bernadette Lafont, Laszlo Szabo a Albane Navizet. Film byl uveden na 24. filmovém festivalu v Cannes v roce 1971.
Druhý celovečerní film
V roce 1976 natočil svůj druhý celovečerní film Le Chant du Depart. Le Chant du Depart je film z roku 1975 režírovaný Pascal Aubierem s Brigitte Fossey a Rufusem. Příběh sleduje sedm členů klubu pro osamělé lidi, kteří se scházejí každý týden na večeři. To však nestačí k překonání jejich osamělosti, která je dovede ke kolektivní sebevraždě. Film byl původně klasifikován jako X, ale nakonec byl zakázán divákům mladším 13 let po tiskové kampani.
Krátké filmy a další tvorba
Od roku 1970 natočil přibližně čtyřicet krátkých filmů. Vytvořil 35 krátkých narativních a dokumentárních filmů a 3 narativní celovečerní filmy. Vystudoval antropologii na pařížské Sorbonně a cestoval po celém světě.
Herecká kariéra
Kromě režie se Pascal Aubier věnoval i herectví. Objevil se ve filmu Favourites of the Moon z roku 1984 režiséra Otara Iosselianiho, kde hrál postavu Monsieur Laplace. Byl známý především díky filmům Arthur, Arthur z roku 1970, L'apparition z roku 1986 a Le soldat et les trois soeurs z roku 1972.
Uznání a odkaz
Pozdní Andrej Tarkovskij označil Pascal Aubiera za „velkou naději francouzského filmu". Pascal Aubier představoval důležitou postavu francouzské kinematografie, která spojovala tradici nové vlny s vlastním osobitým režijním stylem. Byl ženatý se Sophie Sainrapt.