Václav Hudeček (I)

Václav Hudeček, narozen 21. února 1929 v Praze, zemřel 3. prosince 1991 v Praze, byl významný český divadelní a televizní režisér a scenárista. Od roku 1952 studoval režii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze, kde absolvoval v roce 1956 v ročníku vedeném profesorem Františkem Salzerem. Již během studia prokázal svůj talent, když v posledním ročníku režíroval ve školním divadle DISK hru W. Shakespeara Dva šlechtici veronští. V roce 1954 pak spolupracoval s Alfrédem Radokem na uvedení hry Karla Čapka Loupežník v Národním divadle v Praze. V době studia, v letech 1952 až 1955, vystupoval v Národním divadle také jako herec v menších rolích, především ve hrách režírovaných Františkem Salzerem. Divadelní kariéra Po absolutoriu DAMU začínal Hudeček mimo Prahu a v poměrně rychlém sledu vystřídal několik angažmá. Jeho prvním působištěm bylo Městské oblastní divadlo v Hořovicích (1956-1958), následně pracoval v Divadle Vítězslava Nezvala v Karlových Varech (1958-1959). V Jihočeském divadle v Českých Budějovicích byl nejen režisérem, ale také šéfem činohry (1959-1960). Poté se vrátil do Prahy, kde v letech 1960-1968 režíroval v Městských divadlech pražských a následující dvě sezóny strávil v Divadle na Vinohradech (1968-1970). Při hostování v Divadle Na zábradlí zaujal inscenací Becketova Čekání na Godota (1964). Od roku 1970 až do své smrti působil v Národním divadle, kde inscenoval se snahou o aktualizaci dramatická díla světového i domácího klasického repertoáru. Hudečkova práce na naší první scéně směřovala především k aktualizaci klasického repertoáru domácích i světových autorů. Značného úspěchu dosáhla například představení Tomáš Becket nebo Faust, nejúspěšnější ale byly Hrátky s čertem, které Národní divadlo uvádělo více než pět let ve stopadesáti reprízách. Václav Hudeček má také značnou zásluhu na propagaci českého klasického divadla v německy mluvících zemích a spolupracoval s různými scénami v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Za inscenaci Král Jan byl v roce 1971 v Rakousku oceněn Cenou Josefa Kainze. Na sklonku své dráhy se Hudeček vrátil ke spolupráci s Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích a v roce 1990 zde pohostinsky režíroval představení Fidlovačka. Televizní tvorba Od počátku šedesátých let spolupracoval Václav Hudeček také s Československou televizí, kde se režijně podílel na vzniku inscenací i hudebně dramatických pořadů. Z jeho realizací v šedesátých letech stojí za zmínku televizní hry Dědictví na úvěr (1965) nebo Dobrá rada pana Bartoše (1965). Pro televizi pořídil také záznam některých divadelních představení, jako komedii Brouk v hlavě (1969) nebo Jindřicha IV. (1968) v hlavní roli s Jindřichem Kopeckým. V práci za kamerou spolupracoval Hudeček i s regionálními studii a například v Ostravě natočil zdařilou konverzační komedii Košilka (1974). Z dalších komediálních počinů stojí za zmínku televizní filmy nevelkého časového formátu, podpořené výbornými výkony těch nejlepších herců (Bečička, 1971; Růžová sobota, 1974; Holka modrooká, 1974; Cesta do Rokycan, 1981). Mezi jeho další významné televizní režie patří Bakaláři (1972), Dekameron (1971), Bližní na tapetě (1970), Úsměvy světa (1969), Dobrodružství Huckleberryho Finna (1966), Případy komisaře Mejzlíka (1965) a Tři chlapi v chalupě (1961). Pro televizi připravil řadu inscenací dramat, ale i oper a seriálů. Hudeček se významně podílel na populárním televizním cyklu Bakaláři, který se stal jedním z nejoblíbenějších pořadů Československé televize. Umělecký přínos Václav Hudeček byl autorem mnoha textových a hudebních úprav režírovaných her. Mezi jeho významné divadelní adaptace patří Zkrocení zlé ženy, Periferie, Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, Hrátky s čertem, Faust, Hadrián z Římsů a Miliónový Marco. Jeho režijní rukopis se vyznačoval snahou o aktualizaci klasických děl a důrazem na herecké výkony. Hudeček dokázal pracovat s nejlepšími herci své doby a z jejich talentu vytěžit maximum. Jeho televizní tvorba, zejména komediální povídky a adaptace literárních děl, patří k trvalým hodnotám české televizní tvorby druhé poloviny 20. století. Václav Hudeček zemřel 3. prosince 1991 v Praze ve věku 62 let, zanechal za sebou bohaté divadelní a televizní dílo, které dodnes patří ke zlatému fondu české kultury.