Natar Ungalaaq

Natar Ungalaaq, narozen v roce 1959 v Iglooliku, Nunavut, Kanada, je uznávaný inuitský herec, filmař a sochař. Jeho umělecká díla jsou zastoupena v mnoha významných sbírkách inuitského umění po celém světě. Ungalaaq začal svou uměleckou dráhu jako sochař již v devíti letech, kdy používal nástroje svého dědečka. Jeho řezbářské umění mu získalo uznání a jeho dílo "Sedna with a Hairbrush 1985" vytvořené z bílého mastku je součástí sbírky Národní galerie Kanady. V roce 1981 spojil své síly s režisérem Zachariasem Kunukem, s nímž sdílel vášeň pro řezbářství. Za peníze získané prodejem svých uměleckých děl si společně koupili první kameru a založili produkční společnost Isuma Productions v inuitské komunitě, která v té době ještě neměla ani televizi. Jeho herecká kariéra začala v 90. letech, kdy ztvárnil role v několika kanadských a amerických filmech. Mezi jeho první významné role patřila postava Mukpullu ve filmu Kabloonak (1994), který vypráví příběh o natáčení prvního dokumentárního filmu Nanook of the North. Následovaly role ve filmech Glory & Honor (1998) a Frostfire (1995). Průlom v kariéře Skutečný průlom v jeho herecké kariéře přišel s hlavní rolí ve filmu Atanarjuat: The Fast Runner (2001), režírovaném Zachariasem Kunukem. Tento historický epos, natočený celý v inuitském jazyce inuktitut, vypráví tradiční inuitskou legendu o muži, který musí uprchnout před svými pronásledovateli běžíc nahý po ledových krách. Film získal Zlatou kameru na filmovém festivalu v Cannes a šest cen Genie, včetně ceny za nejlepší film. Ungalaaqův výkon v roli Atanarjuata, který zahrnoval náročné scény včetně běhu nahého po ledu, mu vynesl cenu za nejlepšího herce na American Indian Movie Awards v roce 2002. Mezinárodní uznání Dalším významným milníkem v jeho kariéře byla hlavní role ve filmu The Necessities of Life (Ce qu'il faut pour vivre, 2008), kde ztvárnil postavu inuitského lovce Tiviiho, který je v 50. letech 20. století poslán na léčení tuberkulózy do sanatoria v Québecu. Za tento výkon získal cenu Genie za nejlepšího herce na 29. ročníku těchto cen, cenu Jutra za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli a cenu za nejlepšího herce na Mezinárodním filmovém festivalu v Palm Springs. Film byl kanadským kandidátem na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film. Ungalaaq se objevil také v dalších významných filmech jako The Journals of Knud Rasmussen (2006), kde opět spolupracoval s režisérem Kunukem, a Maïna (2013), kde ztvárnil postavu Tadla v příběhu o střetu inuitské a inuské kultury. Film získal ocenění za nejlepší film na American Indian Film Festival v roce 2013. Přínos filmovému průmyslu Kromě herectví se Ungalaaq věnuje také produkci a režii v rámci Inuit Broadcasting Corporation. V září 2009 mu byla udělena cena za mimořádný přínos od Nunavut Film Development Corporation, která ocenila jeho celoživotní dílo a přínos filmové komunitě v Nunavutu. Natar Ungalaaq je považován za jednoho z nejvýznamnějších inuitských umělců, který svou prací pomáhá zachovávat a prezentovat inuitskou kulturu a tradice prostřednictvím filmu. Jeho herecké výkony jsou oceňovány pro svou autenticitu a hloubku, přičemž režisér Benoît Pilon o něm prohlásil: "Natar není skvělý inuitský herec - je to skvělý herec. Má všechny skvělé kvality herce odkudkoli na světě."