Hans Zimmer

Oblíbený režisér Ron Howard slaví 70. narozeniny, a tak stojí za to si připomenout jeho bohatou kariéru trvající téměř celý jeho život. Howard se po úspěšné herecké dráze totiž chopil režie a postupně se vyprofiloval v jednoho z nejspolehlivějších a nejflexibilnějších hollywoodských filmařů. Zvládá totiž zpracovat skoro jakýkoli žánr hrané i dokumentární tvorby, klade důraz na hluboce lidské příběhy a jejich přehledné, divácky vstřícné odvyprávění. Kdo by s někým takovým nechtěl spolupracovat?

Na žádný snímek nebyl v poslední měsících a možná i letech upřen zrak s takovými očekáváními jako na druhou Dunu (Dune: Part Two). Adaptace velebené sci-fi ságy od Franka Herberta si získala přízeň čtenářů knihy i tradičních diváků už výtečným prvním dílem, druhé části ovšem předchází naprosto extatické zahraniční recenze a příslib komerčního spasitele, jenž po dlouhých týdnech sucha naplní kina a utrží stamiliony. Sequel Duny (Dune) je zkrátka takřka předurčen k tomu, aby se stal kinoudálostí a největším diváckým hitem Denise Villeneuvea. Jenže tak jednoduché to snímek u diváků mít asi nebude.

Kniha Tatér z Osvětimi (The Tatooist of Auschwitz) od spisovatelky Heather Morris se v roce 2018 stala bestsellerem, po němž se zaprášilo i v tuzemských knihkupectvích. Neuvěřitelný příběh Ludwiga Sokolova, jednoho z přeživších hrůz v koncentračním táboře, dojal tehdy takřka všechny a z autorky knihy se posléze stala v podstatě specialistka na neskutečné osudy lidí z druhé světové války. Bylo jen otázkou času, než si silného příběhu všimnou také v Hollywoodu. Premiéra ambiciózní minisérie se tedy už pomalu blíží.

Pražské zázemí láká stále víc hollywoodských produkcí a v dubnu tamní ateliéry pozřou opravdu velké sousto. Amazon tu ve spolupráci se studiem Alcon Entertainment začne natáčet seriálové pokračování mediální franšízy Blade Runner, známé hlavně díky filmu Ridleyho Scotta z roku 1982 a jeho sequelu Blade Runner 2049, v němž si roku 2017 zahráli Harrison Ford a Ryan Gosling. Limitovaná série nese název Blade Runner 2099 a první dvě epizody režíruje Jonathan van Tulleken, spoluautor seriálů Misfits: Zmetci (Misfits), Podvrženec (The Changeling) či nadcházejícího historického spektáklu Šógun (Shōgun)

Pokračování sandálového velkofilmu Gladiátor (Gladiator) od Ridleyho Scotta se z natáčecích lokací přesunulo do střižny, písky Kolosea znovu nasáknou krví od 21. listopadu, takřka čtvrtstoletí po premiéře jedničky. Hrdina Maximus v podání Russella Crowa je sice definitivně po smrti, ale výpravný snímek stočí pozornost na už dospělou postavu Lucia (Paul Mescal), synovce usmrceného císaře Commoda (Joaquin Phoenix). A podle první šeptandy ze studiového zákulisí by epické měřítko rozhodně nemělo stagnovat.

Pomalu se přiblížila premiéra vyhlíženého seriálu Tatér z Osvětimi (The Tattooist of Auschwitz), a tak se objevila i první sada fotek. Mezinárodní koprodukce zahrnující Velkou Británii, Itálii, Austrálii a USA láká hlavně na jméno legendárního Harveyho Keitela, měla by však nabídnout i jímavý příběh hluboké lásky v těch nejhorších myslitelných podmínkách.

Málokdy se comeback povede zrovna takovýmto způsobem. Americký režisér a scenárista Terrence Malick se po natočení dvojice snímků Zapadákov (1973) a Nebeské dny (1978) na celé dvě dekády stáhl z veřejného povědomí. Přestěhoval se do Paříže, a přestože občas napsal nějaký scénář, v zásadě si od filmového světa udržoval odstup. Až ve druhé polovině 90. let o sobě dal vědět, a to naprosto dechberoucím způsobem.

Film Insterstellar Christophera Nolana vyvolává od svého uvedení do kin řadu otázek a dohadů stejně jako kdysi Počátek (Inception, 2010). I tehdy byl internet plný teorií, zda se káča dotočí nebo ne. U Interstellaru je ale situace trošku jiná a všechny převážně zajímá, zda má snímek nějaké vysvětlení. Rozhodli jsme se proto, že vám zkusíme na tuto otázku odpovědět a shrnout i všechny informace, které byste měli o tomto počinu znát.

Jedná se o velké hollywoodské sci-fi, jaké opravdu nevzniká každý rok. Stvořitel od režiséra Garetha Edwardse (Godzilla, Rogue One: Star Wars Story) vypráví o blízké budoucnosti, kdy lidstvo pomocí odpalovací a špionážní satelitní technologie Nomád potírá zbytky robotické umělé inteligence v jihovýchodní Asii. Nabízí scénografii jako z Avatara či Spielbergových sci-fi, a přitom stál jen 80 milionů dolarů (Avatar 2 vyšel bezmála na půl miliardy). Měl být revolucí, jenže tuzemské publikum i kritická obec ho přijaly chladně. Málokdo se totiž pozastavil nad tím, že nejde ani o revoluci, ani o otrocké přepisování, ani o dílo aspirující na filosofické ceny. Stvořitel je působivé vyvrcholení žánrové etapy, které je v každé scéně tak zábavné, velikášské či dojemné, že by ho AI nikdy stvořit nedokázala.

Neuvěřitelná sportovní rivalita mezi jezdci formule 1 Niki Laudou a Jamesem Huntem se nad často smrtelně nebezpečnými vozovkami vznášela v 70. letech, kdy oba šampióni byli na vrcholu sil. Snímek Rona Howarda Rivalové, který slaví deset let od prvního uvedení v britských kinech, tuto emocionální a turbulentní kapitolu závodní historie podává ve špičkovém technickém provedení a se skvělými herci. Lauda, jenž se premiéry dožil a na produkci spolupracoval, byl nadmíru spokojený. Potomci zesnulého Hunta však měli značné výhrady.

Do svébytného podžánru „tarantinovek“ jsme si zvykli zařazovat násilná, vtipná a žánrově nekonvenční díla hlavně od tohoto režiséra. Existuje však i pár snímků, u nichž je pod režií sice podepsaný někdo jiný, ale Tarantinův scenáristický vklad nelze přehlédnout. Pro směs kriminálky, komedie a love story s názvem Pravdivá romance to platí zcela přesně.

V posledních týdnech se zdálo, že listopadová premiéra druhé části epické Duny může mít problémy. V Hollywoodu neustávají herecké a scenáristické stávky, kvůli nimž se odsouvá vývoj řady projektů a solidární herecké hvězdy odmítají své filmy propagovat. Sci-fi sequel z pouštní planety Arrakis, který navazuje na pandemický velkofilm z roku 2021, přitom potřebuje každý dolar a nejvhodnější distribuční podmínky.

Jízda vlakem či metrem je pro většinu z nás rutinní záležitostí, která má na delší vzdálenosti uspávací účinek. V kinematografii však jde o jeden z esenciálních akčních motivů už od roku 1903, kdy Edwin S. Porter natočil průlomový desetiminutový kraťas Velká železniční loupež. Jeden z prvních snímků, který využíval složité narativní a stylistické techniky, vyšlapal cestu specifickému subžánru, jehož obliba se jeví nevyčerpatelně. Obzvlášť s přihlédnutím k nedávným premiérám pátého Indiana Jonese a sedmé Mission: Impossible, v nichž hrají vlakové akční sekvence zásadní úlohu.

Temný rytíř si premiéru odbyl už před patnácti lety. Jeho dlouhý stín na filmové blockbustery dopadá i dnes, ačkoliv má překvapivě málo přímých pokračovatelů, kteří by opravdu důsledně navázali na jeho kouzlo. Byla by však nuda se tu začít rozplývat nad jedním z nejdůležitějších filmů své éry, podívejme se na něj tedy kritičtěji. Připomeňme si nejen jeho silné, ale i slabé stránky. Protože ano, i ty se najdou.

Dnes už jde s velkou pravděpodobností o zaprášenou značku, k jejíž stagnaci přispěly osobní kauzy Johnnyho Deppa. Piráti z Karibiku však patnáct let představovali tržební jistotu a kapitán Jack Sparrow patřil mezi nejoblíbenější hrdiny stříbrného plátna. První díl s podtitulem Prokletí Černé perly měl premiéru před dvaceti lety a dokázal se vzepřít očekáváním, která ho pasovala na jistý propadák a následovníka nechvalně proslulého Ostrova hrdlořezů.