Kevin Sorbo

Děti devadesátek znají Kevina Sorba jako Herkula z brakového novozélandského seriálu. Děti desátých let nového století ho znají jako konspirátora a konzervativního trolla, který vystupuje proti každému, kdo není heterosexuální bílý muž, šíří konspirace o covidu, vystupuje proti interrupcím a lobbuje za zbrojařský průmysl. Proč? Protože to po něm chce jeho bůh! Také věří, že je obětí cancel culture. A jako každý správný zrušený umělec, který nesmí veřejně říkat své názory, o tom rozdává jeden rozhovor za druhým.

Čtyřiašedesátiletý představitel Herkula ze stejnojmenného seriálu z 90. let se pro Fox News naštvaně rozhovořil o tom, že ho Hollywood přesunul na černou listinu. Důvodem má být jeho vyznání a konzervativní postoje. Na současnou „kulturu rušení“ neboli cancel culture, která z různých společenských či profesních sfér vytlačuje jakkoli problematicky vybočující osobnosti, si navíc čerstvě postěžovala i herečka Jennifer Aniston.

Když se poohlížíme po žebříčcích finančně nejúspěšnějších snímků historie, na nejvyšších pozicích většinou najdeme díla Jamese Camerona nebo Marvelu. Jejich miliardové zisky jsou úžasné, ale reálný příjem zkresluje inflace a především vysoké produkční a marketingové ceny. V tomto článku se zaměříme na odlišný žebříček nízkorozpočtových titulů, které při porovnání příjmů a nákladů z kin získaly historicky nejvyšší návratnost. Jsou důkazem toho, že s originálním a funkčním konceptem můžete i levně pořídit globální filmovou senzaci.

Akční osmdesátky, to byl Schwarzenegger, Stallone, Willis, Seagal, Van Damme a Dudikoff. Každý se nějak s přechodem do nové doby musel vypořádat, jen Dudikoff se v devadesátkách nenašel a v novém tisíciletí z rovnice rovnou vypadl.

Kdo by si z devadesátých let nepamatoval seriály Xena a Herkules? Pravda, z dnešního pohledu to žádná seriálová extratřída není, to ale nemění nic na tom, že šlo ve své době o extrémně úspěšné projekty. Představitel Herkula Kevin Sorbo slaví tento týden narozeniny – je mu 64 let –, proto jsme se rozhodli podívat se na zoubek jeho poherkulovské kariéře.

Sitcom Dva a půl chlapa sice skončil už před nějakou dobou, pořád se ale v televizních reprízách těší ohromné popularitě. Tedy, hlavně epizody s Charliem Sheenem. Nic proti jeho náhradě Ashtonu Kutcherovi, ale tvůrci s odchodem Charlieho přišli o potřebnou dynamiku protikladů, pak začal absentovat i Jake a najednou už z toho byla úplně jiná show.

Víkendové tržby zase jednou ukázaly, že kvalita nutně nepůjde ruku v ruce s úspěchem. Sci-fi Divergence, což je takový mix Hunger Games (dystopická společnost) a Harryho Pottera (několik frakcí, kdy každá sází na jinou ctnost), se mohla opřít o populární knižní předlohu. Mupeti jsou obrovský fenomén sám o sobě, přičemž před třemi lety si v kinech přišli na slušné peníze.

Svalovci zažívají návrat do kin a je celkem logické, že když se nového filmu dočká legendární Barbar Conan, nemůže pozadu zůstat ani Diův syn Herkules, který na pořádný film čeká již pěkně dlouho (většina diváků si ho spojí se seriálem s Kevinem Sorbem, případně s Disneyho animákem).