1919, crónica del alba

V roce 1939 se José Garcés ocitá ve francouzském zajateckém táboře po porážce španělských republikánů. Aby pobavil a inspiroval své spoluvězně, vypráví jim příběh o tom, jak se stal mužem v roce 1919, roce, kdy si uvědomil, že naučit se žít je totéž jako naučit se umírat. Jeho upjatý a náročný otec přijde o jmění kvůli německým válečným dluhopisům, vezme práci v Caspe a nechá Josého samotného v Zaragoze, aby dokončil střední školu a zároveň se učil v lékárně. José píše dopisy své milované Valentině, sblíží se s Isabel, služebnou, kterou potká v kině a která sdílí jeho myšlenky o volné lásce, a dostane se pod vliv El Checy, anarchisty a laskavého učitele, který vede k zániku odsouzené povstání.