Film realisticky zobrazuje migraci z vesnice do města. Fenomén imigrace, který je popsán na příkladu dělníků v továrně, odkazuje jak na proces modernizace v daném období, tak na vznik odborů. Hacer se stěhuje do Istanbulu se svým otcem, dvěma dětmi a manželem. Manžel ji opustí a ona zůstane bezmocná. Hacer je ovlivněna odbory v továrně, kde pracuje, a svými přáteli se zdravotním postižením. Hacer se hluboce zamýšlí nad konfliktem mezi tradicemi a modernizací. Jedná se o poslední film z trilogie režiséra Ömera Lütfiho Akada, kterou tvoří filmy Nevěsta – Svatba – Odplata. Díky svému tématu, obsazení a hereckým výkonům zůstává tento film v historii turecké kinematografie stále nedostupný.
