Name: Evropa
Released: 1991
Duration: 114 min
Rating: 73
Cast: Jean-Marc Barr, Barbara Sukowa, Udo Kier, Ernst-Hugo Järegård, Erik Mørk

Festival v Cannes

Festival v Cannes 1991

hraje

režie

scénář

námět

mluví

kamera

hudba

střih

kostýmy

masky

vedoucí produkce

výprava-architekt

produkce

výkonný producent

producent

koproducent

II. režie

dirigent

soundtrack

Přehled

Série

Tvůrci

Komentáře

Videa

Fotky

Články

Zajímavosti

Španělsko

Francie

Německo

Švýcarsko

Švédsko

Dánsko

Drama

Thriller

Válečný

Avantgardní

Retro

Evropa

Europa

Turecko

Avrupa

Brazílie

Kanada

Finsko

Řecko

Argentina

Austrálie

Itálie

Portugalsko

Velká Británie

Rumunsko

Maďarsko

Európa

Srbsko

Česká republika

Slovinsko

Izrael

Rakavot lai'la

Zentropa

Bulharsko

Европа

Sovětský svaz

<p>Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu...<br>
<br>
Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow).</p>

Evropa

Europa

Ocenění 3

Festival v Cannes

Nejlepší krátký film

Technical Grand Prize

Best Artistic Contribution