Identita každého z nás se skládá z řady určujících znaků. Poměrně snadno by však tyto znaky mohly být trochu jiné, rázem bychom i my sami byli někým úplně jiným a žili jinde, jinak. Proměnami identit ve vztahu k migraci a kolonialismu se zabývá i tenhle audiovizuálně strhující snímek, který se však uchyluje k tolika zkratkám a nedořečenostem, až na úrovni myšlenek spíše jen prošumí.
Alexej utíká z Běloruska, ze země, kde dle jeho slov zůstávají ti, kdo se bojí. Jeho cesta vede do francouzské cizinecké legie a potenciálně k novému občanství v „lepší“ zemi. Jomo vede skupinu revolucionářů schovávající se ve vesničkách na pobřeží Nigérie. Ve filmu režiséra Giacomo Abbruzzese kolidují světy, hodnoty a taneční figury.
Drama Disco Boy upozorňuje hned na několik témat najednou. Ať už jde o migraci a její důsledky, drancování africké přírody a kultury nebo nesmyslnost všech válek. I když do sebe nejdříve rozdílné příběhy příliš nezapadají, postupně dává jejich propojení větší smysl. Ke konci ale dostane před vypravováním přednost umělecká forma, která má přinášet hlubší rozměr. Třebaže je kombinace hudby a obrazu velmi unikátní, bohužel se v tomhle okamžiku přestane myslet na diváky. Zvláště pak na ty, kteří nejsou úplně příznivci poetického bloumání, ale dávají raději přednost starému dobrému vyprávění. Podle toho, na kterou stanu se přikláníte, vás film buď nadchne, nebo zmate.
Disco Boy je predovšetkým vizuálne mimoriadne pôsobivé dielo. Kto ocení krásne scenérie, vynachádzavo a umelecky dokonale snímane kamerou Hélène Louvart a má rád Vitalikovu hudbu, tomu bude stačiť pozerať sa a počúvať. Kto sa však chce nad podnetným príbehom aj zamyslieť bude mať tiež o čom uvažovať. Snímka je iná na aké sme zvyknutí a tomu kto je ochotný pripustiť aj iný prístup k problémom sveta ho vrele odporúčam, lebo svet nie je len čierno-biely a o bytí a nebití, otroctve a slobode, živote a smrti, láske a nenávisti, poézii a krutosti, migrácii a izolovanosti a všeličom inom, sa dá uvažovať aj inak, o to však možno sugestívnejšie. Rozhodne neoľutujete 92 minút strávených v kine.
