Tohle zlato není pro Kalsaku

Burkina Faso propadla zlaté horečce. Zahraniční firmy jí za svolení k těžbě nejcennějšího kovu slibují investice a blahobyt. Vesnice Kalsaka však už ví, jak krutě se ze zlatých snů procitá. Ze zlatonosné hory nad Kalsakou, kde stávala tradiční svatyně, zůstal jen rozkutaný kráter, odkud se šíří toxiny ohrožující pitnou vodu. Zlato je vytěženo a vesničané, kteří pět let pracovali pro cizí těžaře, přišli o živobytí. Mohli by se vrátit k tomu, co je živilo od nepaměti, tedy k obdělávání půdy − kdyby tu ovšem nějaká nezamořená půda ještě zbyla. V takovém stavu nalézá vesnici filmař Michel K. Zongo, když nechává její obyvatele vyprávět, kam je dohnala důvěřivost k planým slibům cizinců i vlastních politiků. Retrospektivní vyprávění, mísící prvky lokálního folkloru s westernovou stylizací, plynule propojuje minulost s neutěšenou přítomností, kde se zhroutila zlatá brána k budoucnosti. (Jeden svět)