Tři nejlepší kamarádi, kteří se zúčastní heavy metalového koncertu, se zkříží cesty se sadistickými zabijáky poté, co se vydají na odlehlý venkovský dům na afterparty.
Úplně v pohodě. Je to sice o dost více předvídatelné, než by bylo zdrávo, a motivace záporných postav zůstávají někde v šuplíku s nápisem 'nevyřízeno', ale zábava na odreagování je to dostačující. Alexandra Daddario tady dokonce i trochu hraje (vedle její vizáže tentokráte není herectví vůbec na obtíž) a z Johnnyho Knoxvilla se vyklubal moc zajímavý slizoun, ta role mu dle mého sedla, i když zůstala poddimenzovaná. Jen ti chlapi byli dva padavkové.. schovávat se ve spižírně před fyzicky o dost slabším a evidentně nijak výrazně ozbrojeným nepřítelem, to jsem nějak moc nepobral (pravda, ono se to takhle mluví, když na mě ženy neútočí s obdivuhodnou vytrvalostí).
Lákadlem samozřejmě Alexandra a Knoxville (jeho nejzbytečnější role v kariéře), ale po zhlédnutí vůbec nechápu, proč do něčeho takového lezli. 40 minut absolutní nudy, no ani pak se to víceméně vůbec nerozjede. Párkrát tu někoho píchnou nožem, střelí do hlavy, Alexinka pak vyskočí z okna a je konec. Posledních 20 minut jsem musel přetáčet, protože se to sledovat fakt nedalo. Holky jsou tu pěkný, ale nic odvážnějšího než Saši výstřih nečekejte. We Summon the Darkness, je ve finále spíše televizním Thrillerem, no a pro mě prozatím jedno z největších zklamání, čekal jsem rozhodně víc. Slabá dvojka. (104. hodnocení)
V původním scénáři je Alexisina nevlastní matka její biologickou matkou. Třetí dějství je také propracovanější.
Scéna u ohniště se měla původně odehrávat v obývacím pokoji domu. To bylo změněno, když na místě natáčení objevili ohniště.
Scéna na parkovišti byla inspirována krátkým dokumentárním filmem Heavy Metal Parking Lot (1986) o fanoušcích heavy metalu před koncertem Judas Priest.