Le Ciel dans un jardin

Film *Nebe v zahradě* se zaměřuje na sousedy a navazuje na konverzaci započatou v předchozím filmu, která je prodchnuta melancholií tváří v tvář nemožnosti návratu. Toto budoucí truchlení dává jeho pozorování zvláštní barvu, kombinaci lhostejnosti (opakování dnů řízených principem obživy) a bystrosti (rozjímání o maličkostech a ztracených okamžicích). Hodnota záběrů se zvyšuje, od hmatového detailu, který zachycuje elementární činnosti – pěstování, jedení, kouření – až po nejširší záběr, který závěrečným pohledem zachycuje hranice světa, který má být filmařem začleněn jako vnitřní krajina, mentální objekt.