Los actos cotidianos

V tomto filmu, odehrávajícím se převážně v domě, který se zdá být izolovaný od jakékoli současnosti, vyjma zpráv přicházejících z televize a zvonění mobilních telefonů, Perrone zobrazuje rutiny svých postav jako rituály stagnace: hlasitě puštěnou telenovelu, stříhání vlasů, textové zprávy. V domě **Každodenních činů** se rodina uchyluje do jistého útočiště před světem, který se jeví jako nepřátelský, příliš rozlehlý a cizí.